TISKOVÁ ZPRÁVA Rada Pro Výzkum Vývoj A Inovace Ignoruje

tisková zpráva rada pro výzkum, vývoj a inovace ignoruje otázky mladých vědců týkající se její budoucnosti praha, 25. 4. 2012 – v listo

TISKOVÁ ZPRÁVA
Rada pro výzkum, vývoj a inovace Ignoruje otázky mladých vědců
týkající se její BUDOUCNOSTI
Praha, 25. 4. 2012 – V listopadu 2011 byla jmenována nová Rada pro
výzkum, vývoj a inovace, jejíž složení vzbudilo značné kontroverze. Na
počátku roku 2012 zaslala iniciativa Fórum Věda žije! všem sedmnácti
nově jmenovaným členům a členkám RVVI čtyři otázky týkající se
představ o jejich osobním působení i dalšího fungování RVVI (viz
rámeček). Přes opakovanou urgenci na otázky reagovalo pouze sedm
oslovených; fakticky na ně však odpověděli pouze čtyři.
„Vědci a vědkyně z Fóra Věda žije! jsou znepokojeni postojem nové
RVVI. Tento vývoj bohužel dokládá, že Rada neslouží svému účelu a ani
samotným jejím členům není jasné jejich poslání v tomto důležitém
poradním orgánu vlády,“ říká předsedkyně Fóra Věda žije! Helena
Janíčková.
Otázky Fóra Věda žije! členům a členkám RVVI
1.
Jaké jsou podle Vás nyní tři nejdůležitější úkoly současné RVVI?
2.
Co je Vaším hlavním osobním cílem nebo čím osobně hodláte přispět
k efektivní činnosti RVVI?
3.
Jakým způsobem bude probíhat transformace současné RVVI na nový
koordinační orgán vyplývající z Národní politiky výzkumu, vývoje a
inovací ČR 2009–2015?
4.
Jak hodláte při své práci zohlednit závěry auditu společnosti
Technopolis, kritizující např. škodlivý systém hodnocení a malou
transparentnost systému řízení VaVaI?
S výjimkou dvou členů Rady (Petra Fialy a Tomáše Jungwirtha) je ze
zaslaných odpovědí zřejmé, že oslovení buď nemají o práci Rady a své
roli v ní jasnou představu, anebo ji nehodlají sdílet s odbornou
veřejností. Zbyněk Frolík například uvedl: „Neznám názory, pohnutky
ani cíle ostatních členů rady a ani jasné zadání premiéra jako
předsedy, neboť jsem se prvního zasedání Rady nemohl účastnit.” S
podobnou bezradností odpověděl také Karel Oliva: „… jistě totiž mohu
odpovědět na to, co bych rád dělal osobně, ale odpovídat na otázky po
směrování celé RVVI je opravdu těžké…” Další ze členů Rady psychiatr
Cyril Höschl o své práci informovat vůbec nehodlá: „… necítím v sobě
dostatečnou ochotu zodpovídat se ze své práce každému, kdo mi napíše a
koho ani neznám. Mám momentálně spoustu důležitějších věcí na práci.”
Většina členů Rady (Petr Nečas, Miroslava Kopicová, Karel Aim, Jiří
Cienciala, Jaroslav Doležal, Rudolf Haňka, Zdeněk Havlas, Stanislava
Hronová, Vladimír Mařík, Miroslav Ryska) na zaslané dotazy nijak
nereagovala. Naopak podrobnou odpověď zaslali člen Rady Tomáš
Jungwirth a místopředseda Rady Petr Fiala (viz příloha). Na stránkách
RVVI, na které ve své odpovědi odkázal například Cyril Höschl, nelze
přitom řadu informací vůbec dohledat a zápisy ze zasedání jsou
zveřejňovány s více než měsíční prodlevou.
http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=629798
Fórum Věda žije! je občanským sdružením, jehož posláním je podpořit
komunikaci mezi vědeckou obcí, vládními a nevládními organizacemi a
veřejností, podněcovat otevřenou diskuzi o vědní politice a reformě
vědy a výzkumu v ČR a popularizovat výsledky vědecké a výzkumné práce.
Kontakt pro novináře: Helena Janíčková, tel.: 721 156 700, e-mail:
[email protected]
[email protected]
Příloha: Plné znění odpovědí členů RVVI na otázky Fóra Věda žije!
Na otázky žádným způsobem nereagovali:
RNDr. Petr Nečas, PhDr. Miroslava Kopicová, Ing. Karel Aim, CSc., doc.
Ing. Jiří Cienciala, CSc., Ing. Jaroslav Doležal, CSc., dr. h. c.,
prof. Ing. Rudolf Haňka, MA, Ph.D., FEng., RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc.,
prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc., dr. h. c., prof. Ing. Vladimír
Mařík, DrSc., plk. prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.
Ing. Zbyněk Frolík (odpověděl e-mailem 22. 1. 2012)
J e ještě brzy odpovídat na vaše otázky. Neznám názory,
pohnutky ani cíle ostatních členů Rady a ani jasné zadání premiéra
jako předsedy, neboť jsem se prvního zasedání Rady nemohl účastnit.
Nejdůležitější úkoly, které bude Rada řešit, jistě rychle
vykrystalizují a bude s nimi veřejnost seznámena.
M
www.vyzkum.cz
ým osobním cílem je, aby výsledky výzkumu, především (ale nikoli jen)
aplikovaného a experimentálního vývoje, co nejrychleji produkovaly
daně z exportu firem, které budou kompenzovat sociální dopady krize a
zvýší konkurenceschopnost České republiky.
Mám jisté manažerské zkušenosti, a to i s výzkumem a experimentálním
vývojem, do čehož společnost, kterou vlastním, za dobu existence
vložila již několik set milionů Kč. Přenos výsledků výzkumu a vývoje
do komercializovatelného výstupu je jednou z mých priorit a mám s tím
i řadu zkušeností.
To, jak bude probíhat transformace RVVI na nový koordinační orgán, je
ještě brzy z mé strany komentovat.
Technopolis jistě odvedl poctivou práci a v jeho závěrech lze najít
řadu podnětů ke zlepšení v systému V + V + I v ČR. Uvidíme, zda a jak
se tento dokument prosadí při práci nové RVVI. Osobně budu hájit
jakoukoli aktivitu vedoucí k transparentnosti a spravedlivosti. Naopak
vždy budu ukazovat na plýtvání a pro společnost neefektivní aktivity
ve V + V + I, bez ohledu na to, zda se jedná o základní či aplikovaný
výzkum, či inovace.
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr. (odpověděl e-mailem 23. 1. 2012)
B udu se snažit na Vaše otázky odpovědět, snad příští zasedání
RVVI (tento pátek) bude v tomto ohledu nápomocno: jistě totiž mohu
odpovědět na to, co bych rád dělal osobně, ale odpovídat na otázky po
směrování celé RVVI je opravdu těžké (týká se zejména otázky č. 3, jak
jistě chápete)…
www.vyzkum.cz
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (odpověděl e-mailem 27. 1. 2012)

U
www.vyzkum.cz
rčitě rozumím vaší snaze se dozvědět více o mých názorech na téma vědy
a její podpory. Myslím si, že věda zdaleka není u nás podporována, jak
by měla, a vyžaduje celou řadu systémových opatření – jejím hodnocením
počínaje a přidělováním prostředků konče. V zájmu nás všech je, a tím
nemyslím jenom členy RVVI, aby tento systém byl nejen efektivní, ale i
spravedlivý. Dnes jsme se dohodli, že k zasedáním RVVI budou vydávány
tiskové zprávy a tam se dozvíte konkrétní věci.
prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. (odpověděl e-mailem 24. 2.
2012)

Vzhledem k tomu, že vyřizuji stovky mailů denně, necítím v sobě
dostatečnou ochotu zodpovídat se ze své práce každému, kdo mi napíše a
koho ani neznám. Mám momentálně spoustu důležitějších věcí na práci.
Takže se omlouvám. Pokud vás zajímá činnost RVVI, klikněte si na její
stránky.
www.vyzkum.cz
prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. (odpověděl e-mailem 3. 4. 2012)
J aké jsou podle Vás nyní tři nejdůležitější úkoly současné
RVVI?
Nejdůležitější úkoly RVVI vyplývají ze zákona 130/2002 Sb. ve znění
pozdějších předpisů a jsou stanoveny v prvních třech odstavcích § 35.
Chcete-li výčet tří nejdůležitějších úkolů, pak bych asi jmenoval
následující:
- koncepční debata o celkovém nastavení systému financování výzkumu a
vývoje z veřejných zdrojů,
-
www.vyzkum.cz
příprava metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací, která by
respektovala kromě kvantitativních faktorů také kvalitativní parametry
výkonnosti,
- vytvoření systému rozpočtových pravidel.
Co je Vaším hlavním osobním cílem nebo čím osobně hodláte přispět k
efektivní činnosti RVVI?
Chtěl bych se věnovat především problematice hodnocení výzkumných
organizací.
Jakým způsobem bude probíhat transformace současné RVVI na nový
koordinační orgán vyplývající z Národní politiky výzkumu, vývoje a
inovací ČR 2009–2015?
To souvisí podle mého názoru s prvním úkolem specifikovaným v bodu 1,
ale také s doporučením mezinárodního auditu výzkumu vývoje a inovací v
ČR, diskutovaným v bodu 4.
Jak hodláte při své práci zohlednit závěry auditu společnosti
Technopolis?
Se závěrečnou zprávou a všemi dílčími zprávami, včetně odborných
diskusí k tomuto dokumentu, jsem podrobně obeznámen. Jsem si také
vědom, že dikce doporučení auditu se postupně vyvíjela do současné
podoby. Ne všechna doporučení lze bezvýhradně přijmout, jiná jsou
velmi inspirativní a určitě budou postupně posouzena a pravděpodobně
implementována.
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. (odpověděl e-mailem 27. 2. 2012)
J aké jsou tři nejdůležitější úkoly současné RVVI?
R
www.vyzkum.cz
VVI se v nejbližší době bude muset zabývat úkoly vyplývajícími z dosud
nedokončené reformy politiky výzkumu, vývoje a inovací. Především bude
v souladu s dřívějšími rozhodnutími nutné připravit novelu zákona o
podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, která by měla být
předložena ve spolupráci s ministerstvem školství a ministerstvem
průmyslu a obchodu. Preferoval bych spíše drobnou úpravu zachycující
nezbytné technické změny, protože v tuto chvíli i s ohledem na časové
podmínky nevidím prostor pro rozsáhlejší koncepční řešení. Do konce
roku je třeba vládě také předložit aktualizaci Národní politiky
výzkumu, vývoje a inovací České republiky na roky 2009 až 2015.
Dalším důležitým úkolem je příprava návrhu výdajů státního rozpočtu na
výzkum, vývoj a inovace na rok 2013 s výhledem na roky 2014 a 2015.
Rada se ovšem nemůže ve svých úvahách omezit pouze na toto období, ale
musí vzít v úvahu i závazky České republiky na příští programovací
období. Proto začínáme připravovat také dlouhodobý výhled do roku
2020. Je to jedna ze strategických úloh, kterou by se podle mého
názoru Rada měla zabývat. Uvědomme si, že kupříkladu velké
infrastruktury nejsou projekty koncipované na tři roky, ale musejí
úspěšně fungovat dlouhodobě. S tím souvisí otázka budoucích operačních
programů a jejich zaměření na výzkum a vzdělávání v souladu se
Strategií Evropa 2020, Unií inovací, Národní inovační strategií a
dalšími koncepčními dokumenty.
Třetím velkým a nesnadným úkolem je otázka hodnocení výsledků výzkumu
a s ním spojeného institucionálního financování. Najít správný vztah
mezi výsledky a financováním a vytvořit na jedné straně tlak na
zlepšování kvality výzkumu a vývoje a na druhé straně zajistit jistou
stabilitu výzkumných institucí není snadné. Musíme se zde více než
dosud opřít o zahraniční zkušenosti, o příklady „dobré praxe“ a taky o
výsledky a doporučení mezinárodního auditu české vědy.
Uvedl jsem tři úkoly, jak jste se na ně ptali. Nicméně dodávám, že to
je jen výběr, protože RVVI musí důležitých věcí – ať už jí je ukládá
zákon, vládní rozhodnutí, nebo potřeby české vědy – řešit mnohem více
a její agenda neustále narůstá.
Co je nyní Vaším hlavním osobním cílem nebo čím osobně hodláte přispět
k efektivnosti činnosti RVVI?
Ve svém veřejném působení – řečeno samozřejmě s jistou nadsázkou –
nemám žádné osobní cíle, ale pouze institucionální. Důležité pro mě
je, aby rozhodnutí RVVI byla srozumitelná, konzistentní, aby Rada
vnášela do českého akademického a podnikatelského prostředí
zabývajícího se výzkumem spíše důvěru, motivaci a srozumitelná
pravidla vedoucí k posilování kvality a excelence než neklid a
nejistotu neustálých neodůvodněných změn. Snad se mi podaří přispět k
tomu, aby jednotliví aktéři výzkumné politiky v ČR spolu více
komunikovali, aby se snažili porozumět svým rozdílným vnitřním
„kulturám“ a aby se snažili úzce spolupracovat. Zahraniční
pozorovatelé naší vědecké scény jsou často překvapeni právě
nedostatkem týmové práce, vysokou mírou vzájemné nedůvěry a slabou
institucionální loajalitou, což jsou ale všude ve světě také důležité
podmínky vědeckého úspěchu. Tuto situaci musíme změnit, ale bude to
nějakou dobu trvat.
Jakým způsobem bude probíhat transformace současné RVVI na nový
koordinační orgán vyplývající z Národní politiky výzkumu, vývoje a
inovací ČR 2009–2015?
Na tuto otázku nelze nyní odpovědět, protože diskuse o transformaci
RVVI na nový koordinační orgán ještě nezačala. Pokud ji zahájíme, měli
bychom mít ale na paměti, že nejde jen o transformaci samotné RVVI,
ale o celý systém řízení výzkumu, vývoje a inovací, ve kterém hraje
roli nejen RVVI, ale i ministerstva (MŠMT, MPO a jiná), obě agentury
poskytující účelovou podporu, hlavní výzkumné organizace (vysoké
školy, AV ČR) a inovativní podniky. Zabývat se jen jedním prvkem
tohoto komplexního systému by mi v tuto chvíli nepřipadalo účelné.
Navíc je otázka, zda existují společenské a politické podmínky pro
další podstatnou změnu dotýkající se organizace naší vzdělanosti a
vědy. Absorpční schopnost reforem má v každém prostředí, včetně
akademického nebo podnikatelského, svoje limity, a když jsou
překročeny, sebelepší a seberozumnější reforma již situaci nezlepší.
Pokud bychom postavení RVVI chtěli měnit, musíme mít dobré a vážné
důvody, silnou „politickou“ vůli a jasnou představu o výsledku.
Jak hodláte při své práci zohlednit závěry auditu společnosti
Technopolis, kritizující např. škodlivý systém hodnocení a malou
transparentnost systému řízení VaVaI?
Z mých odpovědí na předcházející otázky myslím vyplývá, že závěry
auditu bychom měli brát velmi vážně a řadou doporučení bychom se měli
řídit. Kolegové z Technopolisu nám přesně popsali mnoho věcí, které
jsme věděli či tušili, a pohled zvenku je vždy užitečný a stimulující.
Přesto si myslím, že musíme dobře zvažovat, co a jak budeme měnit.
Podívejme se třeba na hodnocení výzkumu. Patřil jsem sice od počátku k
jeho kritikům, ale to mi přece nemůže zabránit vidět i jeho pozitiva,
a tedy projevovat jistou zdrženlivost vůči jeho radikální likvidaci.
Abychom, jak se říká, neskákali ode zdi ke zdi. Systém hodnocení přes
všechny své metodické nedostatky přinesl do české vědy větší pozornost
vůči tomu, co je kvalitní a co ne, a poukázal také více na otázku
zodpovědnosti za využití veřejných finančních prostředků. Nepřijatelné
samozřejmě bylo přímé a plošné každoroční promítání dosažených
výsledků do rozpočtů jednotlivých výzkumných institucí a rozkolísání
těchto rozpočtů z roku na rok. Najít ovšem pokud možno obecně
přijatelný způsob hodnocení kvality vědecké práce a s ním související
způsob financování výzkumných institucí je nesnadný a dlouhodobý úkol.
Musíme si s ním ovšem rychle poradit, protože bez jeho vyřešení se jen
těžko budeme dobře prosazovat v mezinárodní konkurenci.
prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D. (odpověděl e-mailem 12. 3. 2012)
J aké jsou podle Vás nyní tři nejdůležitější úkoly současné
RVVI?
P
www.vyzkum.cz
ravidla jakými se současná metodika hodnocení bude (nebo nebude)
odrážet do sestavování rozpočtu na vědu a výzkum, dokud nebude
připravena nová metodika na MŠMT podle doporučení auditu. Program
udržitelnosti center financovaných ze strukturálních fondů. Sledování
a vydávání doporučení během realizační fáze zvláště u velkých center
excelence. Podpora kvalitních vědeckých institucí, které nemohly žádat
o podporu ze strukturálních fondů a jsou dlouhodobě podfinancované.
Podobně jako u projektu nové metodiky na MŠMT by se měla RVVI aktivně
zapojit do řešení dalších koncepčních otázek, jako je řízení vědy,
organizace profesních kariér ve vědě a mobilita lidí a myšlenek tak,
aby byly v souladu s vědecky vyspělými zeměmi zejména v EU, nebo ho
iniciovat.
Co je Vaším hlavním osobním cílem nebo čím osobně hodláte přispět k
efektivní činnosti RVVI?
Přispět do diskusí v Radě z pohledu člověka, který má mnohaleté přímé
zkušenosti s vědou na kvalitních univerzitách v USA a Velké Británii a
prostřednictvím společných evropských projektů i v ostatních vyspělých
státech EU. Po více než 20 letech od změny režimu je české vědecké
prostředí stále velmi uzavřené a v mnoha směrech nekompatibilní s
vědecky vyspělými státy. Nedostatečná mobilita lidí a myšlenek je
podle mě hlavní problém, který českou vědu brzdí. ČR je příliš malá
země, v rámci které se nedá dosáhnout potřebné mobility. Bez toho, že
ČR zůstane v nejužším jádru zemí integrující se EU a přizpůsobí
organizaci svého vědeckého života vyspělým západním zemím, této
mobility nedosáhneme a věda u nás se podle mého názoru nezlepší.
Jakým způsobem bude probíhat transformace současné RVVI na nový
koordinační orgán vyplývající z Národní politiky výzkumu, vývoje a
inovací ČR 2009–2015?
Tato věc by měla být připravena odborně a s rozmyslem, nejlépe opět za
přispění zkušeného zahraničního partnera, jako tomu bylo v případě
auditu a Technopolisu.
Jak hodláte při své práci zohlednit závěry auditu společnosti
Technopolis, kritizující např. škodlivý systém hodnocení a malou
transparentnost systému řízení VaVaI?
Pokud se v přípravě rozpočtu na rok 2013 stávající metodika stále
ještě částečně zohlední, jak o to usilují zejména vysoké školy, mělo
by to být jen přechodné opatření, aby na příliš mnoho let nebyly
rozpočty připravovány bez ohledu na jakékoli hodnocení. Od roku 2014
až do spuštění nové metodiky (plánované přibližně okolo roku 2016) by
se už „kafemlejnek“ neměl podle mého názoru uplatnit vůbec. Ve světě
je běžné, že se hodnocení provádí ve víceletých cyklech, a proto
nevidím problém se stabilizací rozpočtů na úrovni roku 2012 nebo 2013
na dalších několik let, než bude spuštěna nová metodika. V auditu jsou
ale zmíněny i další problémy české vědy, z nichž osobně jako největší
vidím „inbreeding“ a s ním související výše zmíněnou malou mobilitu
lidí a myšlenek v české vědě.
k o n t a k t : Fórum Věda Žije!, o. s. , Vídeňská 1083, CZ – 142 20
Praha 4, e-mail: [email protected] url: www.vedazije.cz
7