Studium K Rozšíření Odborné Kvalifikace (§ 6 Vyhlášky Č

studium k rozšíření odborné kvalifikace (§ 6 vyhlášky č. 317/2005 sb.) reg. č. cz.1.07/1.3.00/19.0014 postup pro získání akreditace

Studium k rozšíření odborné kvalifikace (§ 6 vyhlášky č. 317/2005 Sb.)
Reg. č. CZ.1.07/1.3.00/19.0014
POSTUP PRO ZÍSKÁNÍ AKREDITACE K VZDĚLÁVACÍM PROGRAMŮM V SYSTÉMU
DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ
POSTUP PRACÍ
VYDANÝ CCV PdF UP V OLOMOUCI
Základní informace
ano / ne
1.
V žádosti je nutno uvést číslo datové schránky ffsj9ei
2.
Žádost musí být ve 3 vyhotoveních – 1 x originál, 1 x kopie č. 1, 1 x
kopie č. 2
(včetně 3 vyhotovení všech příloh – studijní materiály, studijní opory
nebo materiály k distanční části)
3.
Kopie žádosti musí být označeny tímto způsobem: kopie č. 1, kopie č. 2
4.
Doporučené řazení dokumentů v žádosti
Příloha č. 1
5.
Vyplnit tabulku Kalkulace předpokládaných nákladů na vzdělávací akci
(za spolupráce s CCV)
Příloha č. 3
6.
On – line vyplnění formulářů: Základní informace o vzdělávacím
zařízení
http://dvpp.msmt.cz/advpp/ (za spolupráce s CCV)
Text z webových stránek: Nejprve je nutné v níže uvedeném formuláři
uvést vaše IČO (61989592) a pokud jste vysoká škola tak i pětimístný
resortní identifikátor vysoké školy. (15410) Údaje si před odesláním
zkontrolujte ! Po vyplnění údajů stiskněte prosím tlačítko odeslat
údaje.
Po pečlivém vyplnění formuláře "Základní informace o vzdělávacím
zařízení" a jeho odeslání elektronickou formou na MŠMT si tabulky
vytiskněte a přidejte k popisu vzdělávacích akcí.
7.
On – line vyplnění formulářů: Seznam vzdělávacích akcí předkládaných k
akreditaci
http://dvpp.msmt.cz/advpp/ (doporučujeme zasílat pro každý program
zvlášť)
Příloha č. 16
Po pečlivém vyplnění formuláře "Seznam vzdělávacích akcí předkládaných
k akreditaci" a jeho odeslání elektronickou formou na MŠMT si tabulky
vytiskněte a přidejte k popisu vzdělávacích akcí.
8.
Vyplnění doporučeného vzoru popis vzdělávacího programu
Doporučený vzor popisu vzdělávacího programu
Příloha č. 2
Příloha č. 17
9.
Součásti žádosti:
1.
Průvodní dopis podepsaný statutárním zástupcem vzdělávacího
zařízení (u VŠ postačí děkan pořádající fakulty).
2.
Ověřená kopie akreditace vzdělávací instituce, která bude
vzdělávací program uskutečňovat, pokud byla tato akreditace
vzdělávací instituce v systému dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků žadateli již udělena. V případě, že jde o první žádost
předkladatele, je nutné požádat o akreditaci vzdělávací instituce
dle § 26 zákona č. 563/2004 Sb. (není vytvořen typizovaný
formulář) a připojit k žádosti následující přílohy uvedené v § 26
zákona č. 563/2004 Sb. : a) oprávnění ke vzdělávací činnosti podle
zvláštního právního předpisu (např. živnostenský list, zřizovací
listina, stanovy, kde je uvedeno pořádní kurzů seminářů, včetně
lektorské činnosti); b) přehled o personálním, technickém a
materiálním vybavení žadatele; c) přehled o dosavadní činnosti
žadatele; d) vzdělávací program, o jehož akreditaci se současně
žádá.
3.
Tabulka "Základní informace o vzdělávacím zařízení" s potvrzením o
úspěšném odeslání žádosti na MŠMT, datu a časovém údaji odeslání,
které se automaticky objeví po elektronickém vyplnění formulářů a
odeslání na MŠMT. Příloha č. 15
4.
Tabulka "Seznam vzdělávacích programů předkládaných k akreditaci"
s informací o datu a časovém údaji odeslání žádosti na MŠMT, které
se automaticky objeví po elektronickém vyplnění formulářů a
odeslání na MŠMT, viz výše.
Příloha č. 16
5.
Popis jednotlivých vzdělávacích programů s kalkulacemi nákladů
zpracovaných dle Doporučeného vzoru popisu vzdělávacího programu
Příloha č. 17
6.
Další dokumenty dle uvážení žadatele, které mohou doložit
zkušenost, erudici a serióznost žadatele (např. reference škol,
frekventantů k již realizovaným akcím; udělené certifikáty
potvrzující kvalitu vzdělávacího zařízení či jeho lektorů).
10.
Sepsání žádosti na MŠMT o akreditaci vzdělávacích programů
Příloha č. 18
11.
Standardy pro udělování akreditací DVPP
POZOR!!!
Od 1.1.2009 vstupuje v platnost upravený standard Studia pro výchovné
poradce (změny oproti předchozí verzi jsou pro přehlednost označeny
žlutou barvou)
1. Studium pedagogiky
a) podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. a § 3 vyhlášky
č. 317/2005 Sb.
b) podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. a § 3 vyhlášky
č. 317/2005 Sb.
Příloha č. 5
2. Studium pro asistenty pedagoga
podle § 20 odst. e) zákona č. 563/2004 Sb. a § 4 vyhlášky č. 317/2005
Sb.
Příloha č. 6
3. Studium pro ředitele škol a školských zařízení
podle § 5 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. a § 5 vyhlášky č. 317/2005
Sb.
Příloha č. 7
4. Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky
podle § 7 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
Příloha č. 8
5. Studium pro výchovné poradce
podle § 8 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
Příloha č. 9
6. Studium k výkonu specializovaných činností
podle § 9 písm. a) až e) vyhlášky č. 317/2005 Sb.
Příloha č. 10
a) koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií
Příloha č. 10
b) tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a
vzdělávacích programů vyšších odborných škol
Příloha č. 11
c) prevence sociálně patologických jevů
Příloha č. 12
d) specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy
Příloha č. 13
e) specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově
postižených
Příloha č. 14
12.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR zveřejnilo termíny pro
příjem žádostí o akreditaci pro rok 2012.
Upozornění pro žadatele:
Do databáze akreditace v systému DVPP na www stránkách MŠMT je vstup
možný pouze v termínech vyhlášených pro přijímání žádostí. Jinak je
databáze pro přihlášení nepřístupná. O žádosti k udělení akreditace
vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu ministerstvo rozhodne
do 120 dnů od jejího doručení (§ 34 zákona č. 563/2004 Sb., o
pedagogických pracovnících a změně některých zákonů). Zásady
akreditace instituce a vzdělávacích programů v rámci DVPP jsou
stanoveny zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a
změně některých zákonů a dále vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším
vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním
systému pedagogických pracovníků. Žádosti o akreditaci programů v
systému DVPP, které nebudou zaregistrovány v on-line Databázi akcí
DVPP a zároveň nebudou v listinné formě odeslány do stanoveného data
na MŠMT, budou z projednávání v komisi vyřazeny.
Únorová akreditační komise
Otevření databáze (html formulářů/registrace)
9. ledna
Příjem žádostí (poštou/přes podatelnu)
16. – 20. ledna
Jednání komise
23. února
Dubnová akreditační komise
Otevření databáze (html formulářů/registrace)
12. března
Příjem žádostí (poštou/přes podatelnu)
19. – 23. března
Jednání komise
26. dubna
Červnová akreditační komise
Otevření databáze (html formulářů/registrace)
7. května
Příjem žádostí (poštou/přes podatelnu)
4. – 18. května
Jednání komise
21. června
Říjnová akreditační komise
Otevření databáze (html formulářů/registrace)
3. září
Příjem žádostí (poštou/přes podatelnu)
10 – 14. září
Jednání komise
18. října
Prosincová akreditační komise
Otevření databáze (html formulářů/registrace)
29. října
Příjem žádostí (poštou/přes podatelnu)
5. – 9. listopadu
Jednání komise
13. prosince
P
Mimo www stránky MŠMT zpracuje žadatel o akreditaci informace o
jednotlivých předkládaných vzdělávacích programech podle struktury
doporučené v dokumentu Doporučený vzor popisu vzdělávacího programu
včetně tabulky kalkulací předpokládaných nákladů .
Je-li vzdělávací program, o jehož akreditaci žádáte, součástí projektu
ESF, poznamenejte do pravého horního rohu průvodního dopisu i
vzdělávacího programu výrazně: ESF
Žádost se předkládá ve 3 písemných paré (tj. jeden originál celé
žádosti a 2 kopie celé žádosti označené jako „kopie 1" a „kopie 2" ):
viz níže též Požadované řazení dokumentů v žádosti.
Obsah žádosti:
1.
Základní informace o vzdělávacím zařízení (Tabulka Základní
informace o vzdělávacím zařízení s potvrzením o úspěšném odeslání
žádosti na MŠMT, datu a časovém údaji odeslání, které se
automaticky objeví po elektronickém vyplnění formulářů a odeslání
na MŠMT, viz Jak získat akreditaci pro DVPP).
2.
Seznam vzdělávacích akcí předkládaných k akreditaci (Tabulka
Seznam vzdělávacích programů předkládaných k akreditaci s
informací o datu a časovém údaji odeslání žádosti na MŠMT, které
se automaticky objeví po elektronickém vyplnění formulářů a
odeslání na MŠMT, viz Jak získat akreditaci pro DVPP).
3.
Průvodní dopis podepsaný statutárním zástupcem vzdělávacího
zařízení (tj. ředitelem, jednatelem, předsedou sdružení atd., u VŠ
děkan pořádající fakulty).
4.
Kopie platné akreditace vzdělávací instituce, pokud instituce již
má platnou akreditaci, nebo ( v případě, že žádá nově o
akreditaci):
*
Úředně ověřenou kopii oprávnění ke vzdělávací činnosti podle
zvláštního právního předpisu (Zákon č. 561/2004 Sb., o
předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon, Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, Živnostenský zákon, Obchodní zákoník.)
*
přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení žadatele
o akreditaci vzdělávací instituce v oblasti dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků,
*
přehled o dosavadní činnosti žadatele o akreditaci,
5. Vzdělávací programy v pořadí, jak byly přihlášeny v Seznamu
vzdělávacích akcí předkládaných k akreditaci. Programy vkládejte vždy
samostatně tak, aby jednotlivé programy bylo možno samostatně a v
úplnosti vyjmout. Vzdělávací programy připravte podle Doporučeného
vzoru popisu vzdělávacího programu, Součástí programu je vždy i
vzorový tiskopis osvědčení pro daný vzdělávací program.
6. Další dokumenty dle uvážení žadatele, které mohou doložit
zkušenost, erudici a serióznost žadatele (např. reference škol,
frekventantů k již realizovaným akcím; udělené certifikáty potvrzující
kvalitu vzdělávacího zařízení či jeho lektor.
7. Originál žádosti navíc obsahuje CD se všemi požadovanými dokumenty
v doporučeném pořadí.
Všechna 3 kompletní samostatná paré žádosti zašlete v jedné obálce na
adresu:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
odbor rejstříku a péče o pedagogické pracovníky
akreditace v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
Karmelitská 7
118 12 Praha 1
říloha č. 1 Doporučené řazení dokumentů v žádosti
Příloha č. 2 Doporučený vzor popisu vzdělávacího programu
Pořadové číslo :
1.
Název vzdělávacího programu :
2.
Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí
hodinové dotace:
3.
Forma:
4.
Vzdělávací cíl:
5.
Hodinová dotace :
6.
Maximální počet účastníků a upřesnění cílové skupiny:
7.
Plánové místo konání:
8.
Jmenný přehled lektorů s podrobnými informacemi o jejich
kvalifikaci a přehled průběhu praxe:
9.
Odborný garant:
10.
Materiální a technické zabezpečení:
11.
Způsob vyhodnocení akce:
12.
Kalkulace předpokládaných nákladů /tabulka/ :
13.
Počet uskutečněných akcí za uplynulý 1 rok, reference ze škol
apod. (není povinné)
Příloha č. 3 Kalkulace předpokládaných nákladů na vzdělávací akci
Počet vyučujících lektorů :
Položka
Předpokládané náklady
Celkové náklady na lektory
z toho
Hodinová odměna pro 1 lektora včetně odvodů
Ubytování lektorů
Stravování a doprava lektorů
Náklady na zajištění prostor
Ubytování, stravování a doprava účastníků
z toho
Doprava účastníků
Stravování a ubytování účastníků
Náklady na učební texty
z toho
Příprava, překlad, autorská práva apod..
Rozmnožení textů – počet stran :
Režijní náklady
z toho
Stravné a doprava organizátorů
Ubytování organizátorů
Poštovné, telefony
Doprava a pronájem techniky
Propagace
Ostatní náklady
Odměna organizátorům
Náklady celkem
Poplatek za 1 účastníka
Příloha č. 4 Standardy pro udělování akreditací DVPP
Č.j. 26 451/2005-25, 30 908/2005-25, 10 405/2008-6/IPPP
POZOR!!!
Od 1.1.2009 vstupuje v platnost upravený standard Studia pro výchovné
poradce
(změny oproti předchozí verzi jsou pro přehlednost označeny žlutou
barvou)
Příloha č. 5 Standard Studia pedagogiky
a) Studium pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004
Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, a § 3
vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických
pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému
Cíle studia pedagogiky: Absolvent získá znalosti a dovednosti v
oblasti pedagogiky, didaktiky a psychologie, které jsou nezbytnou
součástí odborné kvalifikace pedagogického pracovníka. Znalosti a
dovednosti získané studiem pedagogiky umožní absolventům kvalifikovaný
výkon pedagogické praxe.
Kriteria výběru účastníků: Studium pedagogiky v souladu s § 22, odst.
1, písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. a § 3vyhlášky č. 317/2005 Sb. je
určeno: učitelům odborných předmětů třídních škol, učitelům
praktického vyučování a odborných praxí vyšších odborných škol,
učitelům uměleckých odborných předmětů v základních uměleckých
školách, středních odborných školách a konzervatořích, učitelům
jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky.
Časová dotace: Nejméně 120 hodin studia, časovou dotaci obou modulů a
jejich tematických
okruhů stanoví akreditované subjekty v souladu s potřebami
frekventantů kurzů.
Ukončení studia: ústní zkouškou před komisí a obhajobou závěrečné
písemné práce; po úspěšném složení zkoušky a obhajobě písemné práce
získá absolvent osvědčení.
Struktura studia pedagogiky
MODUL I: ZÁKLADY PEDAGOGIKY A DIDAKTIKY
Obecná pedagogika
Pedagogika (praxe a věda, předmět, tradiční a moderní pedagogika,
aplikovaná pedagogika, pomocné pedagogické vědy); základní pojmy
moderní pedagogiky; soudobé teorie vzdělávání; vzdělávání a učení;
obsah vzdělání; osobnostní a kvalifikační předpoklady pedagogické
profese.
Základy didaktiky všeobecných a odborných předmětů
Předmět, pojetí a funkce didaktiky; základní kategorie vyučování a
jejich vztahy; vyučování a rozvoj osobnosti; prostředky, formy a
metody vyučování; cíle a plánování vyučování; kurikulum; tematické
celky; příprava pedagoga na vyučování; diferenciace a individualizace
ve vyučování; komunikace ve výuce; uspořádání sociálních vztahů ve
vyučování (kompetice -
kooperace); reproduktivní a produktivní metody vyučování; klasifikace
a hodnocení (sumativní, formativní, normativní, kriteriální,
známkování, slovní hodnocení).
Teorie výchovy
Výchova (pojem, rysy, funkce, cíle, složky, principy, formy, činitelé
výchovy); výchovný proces; roviny pedagogického působení; postoje
pedagoga k žákům; pedagogická práce se sociální skupinou; sebepoznání,
sebehodnocení a sebevýchova; rozhodovací proces jako prostředek
výchovy ke svobodě a zodpovědnosti; výchova k prosociálnímu jednání;
problematika autority.
Základy sociální pedagogiky
Socializace jako celoživotní proces; hodnoty; sociální role; sociální
status; sociální stratifikace a mobilita; sociální učení; šikana;
delikvence a kriminalita; problematika integrace a asimilace
národnostních menšin.
MODUL II: ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO PEDAGOGY
Vybraná témata z obecné psychologie, psychologie osobnosti a vývojové
psychologie
Kognitivní činitelé a jejich vývoj, řeč, inteligence, tvořivost,
učení. Osobnost a její vývoj, genetická a sociální podmíněnost
formování osobnosti, struktura osobnosti, osobnostní rysy a učení,
kognitivní styly, dynamika osobnosti (afektivní činitelé, hodnoty a
postoje, motivace, vývoj jáství)
Vybraná témata z pedagogické psychologie
Proces učení, individuální rozdíly v učení, styly učení a možnosti
jejich ovlivňování, poruchy učení. Učení a vzdělávání, řízení procesu
učení. Osobnost pedagoga, styly výuky, vyučovací metody, autoevaluace
v práci pedagoga, zátěže pedagogické profese. Pedagogická diagnostika
žáka, hodnocení žáka pedagogem, školní úspěšnost žáka, problémový žák.
Školní třída, struktura a dynamika školní třídy, řízení školní třídy.
Sociální interakce ve škole a sociálně psychologické profesní
dovednosti pedagoga
Sociální percepce a interpersonální chování. Interakce pedagog-žák,
pedagog-rodič, pedagog-pedagog. Verbální a nonverbální komunikace.
Vyjednávání a řešení konfliktů ve škole.
b) Studium pedagogiky podle § 22, odst. 1, písm. b) zákona č. 563/2004
Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů a § 3
vyhlášky č.317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,
akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků
Cíle studia pedagogiky: Absolvent získá znalosti a dovednosti v
oblasti pedagogiky a psychologie, které podmiňují výkon činnosti
vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga.
Kriteria výběru účastníků: Studium pedagogiky v souladu s § 22, odst.
1, písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. a § 3 vyhlášky č. 317/2005 Sb. je
určeno pro zájemce o získání odborné kvalifikace podle § 16 odst. 1
písm. d), § 17 písm. d) a f) a § 20 písm. d) zákona č. 563/2004 Sb.) k
výkonu činnosti vychovatele nebo pedagoga volného času nebo asistenta
pedagoga.
Časová dotace: nejméně 80 hodin studia
Ukončení studia: ústní zkouškou před komisí a obhajobou závěrečné
písemné práce; po úspěšném složení zkoušky a obhajobě písemné práce
získá absolvent osvědčení.
Struktura studia pedagogiky
S P O L E Č N Á Č Á S T S T U D I A
MODUL I: ZÁKLADY PEDAGOGIKY
Základy obecné pedagogiky
Pedagogika (praxe a věda, předmět, moderní pedagogika, základní
pojmy); soudobé teorie vzdělávání; vzdělávání a učení; obsah vzdělání;
osobnostní a kvalifikační předpoklady pedagogické profese.
MODUL II: ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO PEDAGOGY
Vybraná témata obecné psychologie, psychologie osobnosti a vývojové
psychologie
Poznávání a jeho ontogenetický vývoj (vnímání, myšlení, řeč,
tvořivost); proces učení a jeho ovlivňování, sociální učení; změny
psychiky v období dětství a mládí; faktory psychického vývoje.
Sociální interakce a sociálně psychologické profesní dovednosti
pedagoga
Obecné sociálně-psychologické profesní dovednosti pedagoga;
sebepoznávání, sebereflexe a poznávání druhých; komunikace (pedagog -
žák, pedagog - rodič, pedagog – pedagog); konflikty a jejich zvládání;
zpětná vazba.
S P E C I Á L N Í Č Á S T S T U D I A
SPECIÁLNÍ MODUL III A: PRO VYCHOVATELE
Teorie výchovy
Výchova (pojem, rysy, funkce, cíle, složky, principy, formy, činitelé
výchovy); výchovný proces; roviny pedagogického působení; postoje
pedagoga k žákům; pedagogická práce se sociální skupinou; sebepoznání,
sebehodnocení a sebevýchova; výchova k prosociálnímu jednání;
problematika autority.
Základy sociální psychologie
Malá sociální skupina, vztahy a komunikace ve skupině, skupinová
dynamika.
Základy sociální pedagogiky
Socializace jako celoživotní proces; hodnoty; sociální role; sociální
učení; šikana.
Vybraná témata pedagogické psychologie
Psychologie učení (druhy učení, podmínky učení, styly učení); motivace
a motivační procesy; interakce pedagog-žák: pedagogická diagnostika
žáka, rozvoj potencialit žáka (facilitující a inhibující faktory).
SPECIÁLNÍ MODUL III B: PRO PEDAGOGY VOLNÉHO ČASU
Vybraná témata pedagogiky volného času
Volný čas; pedagogické působení ve volném čase (organizace, učitel,
vychovatel); cíl pedagogiky volného času; preventivní a rozvojové
zaměření výchovy; výchovný projekt (cíle, úkoly, metody); nové
přístupy v pedagogice volného času; školská zařízení pro výchovu mimo
vyučování; aktivity, prostory.
Základy sociální pedagogiky
Socializace jako celoživotní proces; hodnoty; sociální role; sociální
učení; šikana.
Základy sociální psychologie
Malá sociální skupina a vztahy a komunikace ve skupině, skupinová
dynamika.
Vybraná témata pedagogické psychologie
Psychologie učení (druhy učení, podmínky učení, styly učení); motivace
a motivační procesy; interakce pedagog-žák: rozvoj potencialit žáka
(facilitující a inhibující faktory), pedagogická diagnostika žáka.
SPECIÁLNÍ MODUL III C: PRO ASISTENTY PEDAGOGŮ
Základy speciální pedagogiky
Základní teoretická východiska a současné trendy speciální pedagogiky;
právní rámec problematiky; rodina a dítě se speciálními vzdělávacími
potřebami; možnosti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami; druhy zdravotního postižení; možnosti výchovy a vzdělávání,
podmínky a prostředky rozvoje dětí se speciálními vzdělávacími
potřebami; rozvojové a podpůrné mechanismy, modely začlenění dětí se
speciálními vzdělávacími potřebami do pedagogického procesu.
Vybraná témata vývojové psychologie
Rozvíjení schopností, dovedností, znalostí a vlastností osobnosti v
období dětství a mládí; utváření psychiky v období relativní stálosti
u dospělého jedince; vývojově podstatné sociální vztahy.
Příloha č. 6 Standard Studia pro asistenty pedagoga
Studium pro asistenty pedagoga podle § 20 písm. e) zákona č. 563/2004
Sb. a § 4 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Kvalifikační studium realizované v
rámci DVPP je určeno pracovníkům, kteří vykonávají nebo mají zájem
vykonávat funkci asistenta pedagoga a mají úspěšně ukončené základní
vzdělání. Vzdělávací program je zaměřen na získání vědomostí a
dovedností, které umožní výkon profese asistenta pedagoga podle §16,
odstavec 4, zákona č.561/2004 Sb.
Kritéria výběru účastníků se řídí zákonem č.563/2004 Sb., § 20, písm.
e)
Časový plán studia: Celkově vzdělávací program zahrnuje minimálně 120
hodin výuky, 80 hodin přímé výuky (přednášky a semináře), 40 hodin
pedagogické praxe ve škole, školských zařízeních a spolupracujících
institucích.
Průběžné hodnocení a ukončení studia:
Po absolvování teoretické (80h) části vzdělávání ověření vědomostí
formou testové zkoušky; po absolvování praxí (40 h) obhájení závěrečné
práce. Součástí žádosti předkladatele o akreditaci programu bude i
doložení formy průběžného a závěrečného hodnocení účastníků (testy,
témata závěrečných prací).
Základní kompetence dosažené vzděláváním
*
Orientace v roli asistenta pedagoga (odborný, sociální a
pracovně-právní profil)
*
Orientace v systému a organizaci školy
*
Orientace ve školských právních předpisech a vnitřních předpisech
školy
*
Schopnost spolupracovat s učitelem při výchovně vzdělávací práci
ve třídě a podpora žáků při zvládání požadavků školy
*
Schopnost orientace v obecných zásadách pedagogické práce
(příprava na výuku, podpora v průběhu vyučování, orientace v
systému hodnocení žáka, pobyt dítěte ve škole) a v základních
pedagogických pojmech
*
Orientace v systému spolupracujících institucí (školství,
poradenství, sociální a zdravotní péče, zařízení ústavní výchovy,
policie, významné nestátní neziskové organizace atd.)
*
Schopnost reagovat na běžné vzdělávací a výchovné problémy
*
Schopnost cíleného pozorování zaměřeného na potřeby žáka
*
Schopnost k smírčímu dojednávání v případě konfliktů a
nedorozumění mezi školou, dítětem, rodinou, případně a dalšími
institucemi
*
Schopnost pedagogicky pracovat s dětmi ze sociokulturně
znevýhodněného prostředí v podmínkách školy
*
Schopnost pedagogicky pracovat s dětmi se zdravotním postižením
*
Schopnost spolupracovat s ostatními pedagogickými pracovníky v
souladu s podmínkami školní práce
Tématické okruhy vzdělávacího programu
I. Škola, školní práce a role asistenta pedagoga
1.
Škola jako systém (včetně organizace školního roku), základní
pedagogické a speciálně pedagogické pojmy, speciální vzdělávací
potřeby
2.
Práva a povinnosti asistenta pedagoga, jeho odpovědnost,
spolupráce s pedagogem a pedagogickým sborem
3.
Základní orientace ve struktuře vzdělávacích programů
4.
Úvod do systému hodnocení žákovské práce a chování žáka
5.
Základy didaktické a výchovné činnosti
6.
Podpora kooperace mezi žáky a vytváření inkluzivního prostředí
třídy
II. Podpora žáka
1.
Orientace v požadavcích školy na žáka (MŠ, ZŠ, SŠ)
2.
Základy psychohygieny učení
3.
Základní techniky cíleného pozorování zaměřeného na potřeby žáka a
základní
4.
techniky pedagogické diagnostiky
5.
Formy a metody podpory žáka při výuce a přípravě na vyučování
6.
Základní znalosti řešení výchovných problémů
7.
Možnosti pomoci při upevňování hygienických a pracovních návyků,
prosociálního
8.
chování žáků
9.
Základní principy integrace žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami,
III. Systém péče o žáka
1.
Systém péče o žáka (působení a možnosti školy, školských
poradenských zařízení, léčebné péče, sociálních služeb, krizové
intervence, nestátních neziskových organizací)
1.
Základní právní předpisy (zákony, vyhlášky, metodické pokyny atd.,
které ovlivňují činnost asistenta pedagoga)
2.
Spolupráce škol a školských poradenských zařízení s pracovníky
pomáhajících profesí a s Policií ČR
IV. Pedagogicko-psychologická a kulturní specifika v práci asistenta
pedagoga
1.
Problematika zohledňování kulturních odlišností v práci se žáky z
odlišného kulturního prostředí a její odraz ve vzdělávání
2.
Specifika práce se žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
3.
Specifika práce se žáky se zdravotním postižením
4.
Možnosti mediace mezi školou, rodinou a žáky
5.
Komunikační dovednosti asistenta pedagoga (strategie vedení
rozhovoru, komunikační techniky, struktura rozhovoru atd.)
Další podmínky k udělení akreditace: Žadatel doloží přehled škol a
zařízení, kde bude realizována pedagogická praxe,včetně písemného
souhlasu ředitelů těchto škol a zařízení s konáním praxe.
Příloha č. 7 Standard Studia pro ředitele škol a školských zařízení
Studium pro ředitele škol a školských zařízení podle §5 odst. 2 zákona
č. 563/2004 Sb. a §
5 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Kvalifikační studium realizované v rámci
DVPP je určeno pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají nebo mají
zájem vykonávat funkci ředitele školy nebo školského zařízení.
Vzdělávací program je zaměřen na získání znalostí v oblasti řízení
školství, které umožní výkon funkce ředitele školy nebo školského
zařízení podle §5, odstavec 2, zákona č. 563/2004 Sb.
Kritéria výběru účastníků se řídí zákonem č.563/2004 Sb., §5, odst. 2
a § 24
Časový plán studia: Celkově vzdělávací program zahrnuje minimálně 100
hodin přímé výuky včetně třídenní stáže v rozsahu minimálně 15 hodin
• vzdělávací program se skládá ze 4 základních modulů: základy práva,
pracovní právo, financování školy, organizace školy a pedagogického
procesu. Hodinová dotace v modulech může být variabilní, avšak nesmí
klesnout v jednotlivém modulu pod 20 hodin. Doporučená hodinová dotace
je následující: základy práva v trvání 30 vyučovacích hodin, pracovní
právo v trvání 25 hodin, financování školy 25 hodin, organizace školy
a pedagogického procesu v trvání 20 hodin.
• žadatel o akreditaci předloží k jednotlivým modulům podrobný obsah
kapitol a seznam lektorů k jednotlivým modulům s popisem jejich
odborné způsobilosti
Ukončení studia:
Účastníci absolvují závěrečnou zkoušku před komisí, která bude
obsahovat obhajobu písemné
práce na vybrané téma z obsahu jednotlivých kapitol, pohovor o stáži
absolvované ve škole nebo školském zařízení a ověření získaných
znalostí.
PŘEHLED KAPITOL JEDNOTLIVÝCH MODULŮ
I. MODUL – Základní právní předpisy a jejich aplikace ve školství
Základní právní předpisy, které upravují oblast školství
Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
a vzdělávání
nadaných dětí, žáků a studentů
Povinná školní docházka
Předškolní vzdělávání
Základní vzdělávání
Střední vzdělávání, vyšší odborné vzdělávání a vzdělávání v
konzervatoři
Rada a školská rada (§132 a 167 až 168 zákona č.561/2004 Sb.)
Správní řízení
Řešení stížností
Vztah ředitele a České školní inspekce
Kontrolní funkce ČŠI
Rejstřík škol a školských zařízení, matrika
Poskytování informací
Ochrana osobních údajů
II. MODUL - Pracovní právo
Pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti
Skončení pracovního poměru
Kolektivní smlouva
Cestovní náhrady a vysílání pracovníků na pracovní cesty
Popisy práce pedagogických i nepedagogických zaměstnanců
Platové výměry zaměstnanců školy, platové třídy a stupně, nárokové a
nenárokové složky
platu
Zdravotní a sociální pojištění
BOZP, PO a CO na škole
Dovolená, náhradní volna, práce přesčas, pracovní volno při překážkách
v práci na straně
zaměstnance
Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců
Pracovní podmínky mladistvých a žen, zejména těhotných
Odpovědnost za škodu z hlediska výkonu funkce, za škodu vzniklou žákům
a za škodu
způsobenou žáky (zákonné a možné pojištění za škodu…)
Základní hygienické předpisy
Systém školního stravování
III. MODUL - Financování školy
Finanční toky ve školství
Rozpočet školy
Hospodaření školní jídelny
Zúčtování nákladů a výnosů
Zásoby
Zásady sestavení a čerpání rozpočtu FKSP
Žádosti o investiční nebo neinvestiční dotace
Zásady pro zadávání veřejných zakázek
Zásady hospodaření s majetkem státu i obce a pravidla účtování v tomto
majetku
Zásady inventarizace majetku
Účetnictví - zásady pro oběh účetních dokladů
Základní pravidla jiné činnosti související s činností školy
Daně a daňová přiznání
IV. MODUL - Organizace školy a pedagogického procesu
Schválené vzdělávací programy
Základní pedagogická dokumentace
Plány sestavované ředitelem školy
Organizační struktura školy
Kontrolní a hospitační činnost ředitele školy
Evaluace školy, autoevaluace
Mechanismy ukončování stupně vzdělání (maturitní zkouška, závěrečná
zkouška...)
Bezpečnost a ochrana zdraví při výchově a vzdělávání a úrazy dětí,
žáků a studentů
Činnost výchovného poradce na škole
Soustava oborů vzdělání
Příloha č. 8 Standard Studia pro vedoucí pedagogické pracovníky
Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky podle § 7 vyhlášky č.
317/2005 Sb. Studium pro splnění dalších kvalifikačních předpokladů
realizované v rámci DVPP je určeno pedagogickým pracovníkům, kteří
vykonávají nebo mají zájem vykonávat funkci ředitele školy nebo
školského zařízení. Vzdělávací program je zaměřen na získání znalostí
a dovedností v oblasti řízení právnické osoby vykonávající činnost
školy nebo školského zařízení, zejména znalosti teorie a praxe
školského managementu, práva, ekonomiky, pedagogiky, psychologie,
bezpečnosti práce a ochrany zdraví, komunikace a informačních
technologií podle §5, odstavec 2, zákona č. 563/2004 Sb.
Kritéria výběru účastníků se řídí zákonem č.563/2004 Sb., §5, odst. 2
a § 24 zákona č. 563/2004 Sb.
Časový plán studia: Celkově vzdělávací program zahrnuje minimálně 350
hodin.
• Vzdělávací program se skládá z 5 modulů: teorie a praxe školského
managementu, právo, ekonomika a finanční management, řízení
pedagogického procesu a vedení lidí. Každý modul musí obsahovat:
• 32 hodin přímé výuky (přednášky, semináře)
• 20 hodin manažerské praxe ve školských zařízeních
• 18 hodin on-line aktivity (řešení případových studií, zpracování
úkolů s následnou
prezentací v on-line prostředí, chatování, e-forum)
• žadatel o akreditaci předloží k jednotlivým modulům podrobný obsah
kapitol a seznam lektorů k jednotlivým modulům s popisem jejich
odborné způsobilosti
Průběžné hodnocení a ukončení studia:
Po absolvování jednotlivých modulů (50h):
a) ověření teoretických vědomostí formou ústní zkoušky a zpracování
seminární práce
nebo případové studie, popř. realizace výzkumného šetření
b) ověření praktických dovedností (praktická zkouška)
Účastníci ukončí studium obhajobou závěrečné písemné práce a
závěrečnou zkouškou před komisí. Součástí žádosti předkladatele o
akreditaci programu bude i doložení formy průběžného a závěrečného
hodnocení účastníků.
PŘEHLED KAPITOL JEDNOTLIVÝCH MODULŮ
I. MODUL
A. Teorie a praxe školského managementu
1. Pojetí managementu
2. Rozhodování
3. Organizování
4. Kontrolování
5. Manažerská etika
6. Organizační kultura (firemní kultura)
7. Moderní management
B. Manažerská praxe k modulu Teorie a praxe managementu
II. MODUL:
A. Právo
1. Základy práva
2. Správní právo ve škole
3. Pracovní právo
4. Odměňování
5. Školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících včetně
prováděcích předpisů
6. Základy teorie práva
B. Manažerská praxe z modulu Právo
III. MODUL:
A. Ekonomika a finanční management
1. Právní předpisy při financování škol
2. Zdroje financování škol
3. Kompetence zřizovatele při financování škol
4. Rozpočet školy (a jejich součástí)
5. Fondy a příspěvkové organizace
6. Účetnictví
7. Mzdy
8. Doplňková a jiná činnost
9. Kontrola
B. Manažerská praxe k modulu Ekonomika a finanční management
IV. MODUL:
A. Řízení pedagogického procesu
1. Role a funkce ředitele školy při řízení pedagogického procesu
2. Řízení školy a pedagogického procesu v podmínkách EU
3. Strategické plánování
4. Rámcové a školní vzdělávací programy
5. Koncepce pedagogické práce školy
6. Klima školy
7. Evaluace a sebeevaluace školy
B. Manažerská praxe z modulu Řízení pedagogického procesu
V. MODUL:
A. Vedení lidí
1. Vůdcovství („leadership“) – manažerské styly vedení lidí
2. Management a motivace pracovní činnosti
3. Personální management a rozvoj lidských zdrojů
4. Manažer a jeho životní dráha
B. Manažerská praxe z modulu Vedení lidí
POZOR!!!
Od 1.1.2009 vstupuje v platnost upravený standard Studia pro výchovné
poradce (změny oproti předchozí verzi jsou pro přehlednost označeny
žlutou barvou)
Příloha č. 9 Standard Studia pro výchovné poradce
Studium pro výchovné poradce podle § 8 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
Studium je určeno učitelům, kteří vykonávají (nebo by chtěli
vykonávat) funkci výchovného poradce ve škole. Studijní program je
zaměřen na získání vědomostí a dovedností, které se projeví ve
schopnostech aplikace pedagogiky a psychologie do výchovného
poradenství.
Základní cíle vzdělávání :
*
Vývoj poradenských systémů v závislosti na teoriích pedagogiky a
psychologie
*
Poradenské služby v podmínkách školy a jejich zařazení do školních
poradenských služeb
*
Právní rámec pro výkon poradenské činnosti
*
Osobnost výchovného poradce-specifika role výchovného poradce ve
školním prostředí
*
Školní třída, její vedení a diagnostika
*
Komunikace s rodiči (osobami odpovědnými za výchovu)
*
Základní dovednosti vedení poradenské komunikace
*
Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
*
Podpora žáků se zdravotním postižením při vzdělávání
*
Kariérové poradenství
*
Základní diagnostické a intervenční techniky v poradenské práci ve
škole
*
Žák v kontextu služeb výchovného poradce
*
Monitorování a evaluace a autoevaluace výchovného poradenství
Kritéria výběru účastníků studia pro výchovné poradce:
Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů
učitelských oborů s dvouletou pedagogickou praxí. Druh aprobace není
rozhodující.
Přijímací řízení:
Probíhá podle platných předpisů pro externí formy studia na příslušné
fakultě, přijímací komise je obvykle vedena garantem studia a dává
návrhy na přijetí děkanovi příslušné fakulty.
Časový plán studia:
Studium je realizováno externí formou ve čtyřech semestrech. Celkově
program zahrnuje 220 hodin přímé i nepřímé výuky a 30 hodin stáží v
akreditovaných školských poradenských zařízeních (dále jen „praxe“).
Celkem 250 hodin.
Celkový počet kreditů: 120
30 kreditů za 1 semestr, 20 kreditů výuka a 10 kreditů praktická výuka
Průběžné hodnocení
V jednotlivých semestrech získávají posluchači zápočty za účast na
přímé výuce, za tvorbu seminárních prací, za účast na praxi ve
školských poradenských zařízeních. Postup do druhého ročníku je
podmíněn zápisem na studijním oddělení příslušné fakulty podle
platných studijních předpisů, při řádném splnění studijních požadavků
a v daném termínu.
Závěrečná zkouška
Zkouška je organizována příslušnou fakultou a katedrou VŠ, která
vzdělává výchovné poradce. Je stanovena zkušební komise v čele s jejím
předsedou. Studium je zakončeno obhajobou závěrečné práce před
zkušební komisí. Absolvent po obhájení závěrečné práce a úspěšném
složení zkoušky získává osvědčení o studiu.
Žadatel o akreditaci podrobně rozpracuje jednotlivé tématické okruhy a
doplní k nim počty hodin.
Studijní program
Tématické okruhy
1.Vývoj poradenských systémů v závislosti na teoriích pedagogiky a
psychologie
Vznik a vývoj poradenství ve školství v ČR a ve světě (Francie,
Německo, Rakousko, Anglie,
USA)
Výchovné poradenství v kontextu školských poradenských služeb
Výchovné poradenství a jeho vliv na systém práce ve škole
Poradenské teorie a poradenský proces s důrazem na poslední teoretické
koncepty s důrazem
na kognitivně behaviorální koncepce
2. Poradenské služby v podmínkách školy a jejich zařazení do školních
poradenských
služeb
Tvorba programu práce výchovného poradce v podmínkách školy,
zohlednění specifik a potřeb školy (techniky tvorby programu)
Školní strategie pedagogicko-psychologického poradenství
Integrace poradenských služeb poskytovaných školou se službami
specializovaných poradenských zařízení, zejména
pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center,
středisek výchovné péče a IPS úřadů práce
Činnost poradenských asociací (APPŠ, APSPC, AŠP, APSVP)
3. Právní rámec výkonu poradenské činnosti
1. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů
2. Zákon č.167/1998 Sb., o návykových látkách
3. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění
pozdějších předpisů
4. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
5. Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve
školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských
zařízeních, ve znění
pozdějších předpisů 6. Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže
za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně
některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže)
7. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
8. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně
některých zákonů
9. Vyhláška o poradenských službách ve školách a školských
poradenských zařízeních. vyhláška o vzdělávacích potřebách žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných, vyhláška
o základní škole, vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v
konzervatoři atd. Pracovně právní problematika a zaměstnávání
fyzických osob se zdravotním postižením
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o
zaměstnanosti, ve znění vyhl. č. 507/2005 Sb.
Vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a
zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
předpisů (dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením)
Vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení (podmínky poskytování dávek)
4. Osobnost výchovného poradce – specifika role výchovného poradce ve
školním prostředí
Vymezení etiky práce výchovného poradce
Etický kodex poradenského pracovníka ve školství
Ambivalentnost role učitele-výchovného poradce, možná úskalí funkce
výchovného poradce
Spolupráce s vedením školy a ostatními členy pedagogického sboru
Vymezení standardních činností výchovného poradce
Poradenské činnosti, metodické a informační činnosti, vedení
dokumentace výchovného
Poradce
Rozdílnost úlohy výchovného poradce ve škole běžné a ve škole určené
pro žáky se zdravotním postižením
5.Školní třída, její vedení a diagnostika
Práce se školní třídou , školní třída jako sociální skupina a vztahová
síť
Školní třída jako sociální skupina
Koheze třídy, základní patologie školní třídy
Pozice a role dítěte ve školní třídě
Diagnostika školní třídy (diagnostické nástroje, profily některých
metod)
Diagnostický proces a interpretace výsledků pedagogické diagnostiky
Role učitele ve vedení třídy
Otázky sociálně nežádoucích jevů ve třídě
Vedení třídy formou skupinové práce
6. Komunikace s rodiči (osobami odpovědnými za výchovu)
Definice rodiny, historická a kulturní podmíněnost rodiny
Základní sociálně psychologické charakteristiky rodiny
Strategie výchovy v rodinách
Rodina a vliv socioekonomické úrovně na výchovu
Kulturní specifika rodin z jiného kulturního prostředí
Specifika rodin dítěte se zdravotním postižením a dítěte dlouhodobě
nemocného
Týrané, zanedbávané a zneužívané dítě
Komunikace se školou
Strategie vedení rozhovoru (různá pojetí rogersovské, behaviorální..)
7. Základní dovednosti vedení poradenské komunikace
Vytváření vztahu poradce-klient
Techniky naslouchání a vedení rozhovoru
Komunikace v průběhu vedení klienta
Nonverbální komunikační dovednosti v poradenském procesu
8. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, specifika
podpory žáků se zdravotním postiženími
Výchozí termíny speciální pedagogiky, integrace, inkluze, vytváření
inkluzivního
prostředí třídy a školy
Pochopení a interpretace speciálních vzdělávacích potřeb žáka pro
účely jeho úspěšného
vzdělávání a integraci
Speciálně pedagogická a pedagogicko-psychologická diagnostika
speciálních vzdělávacích potřeb, diagnostická kritéria
Základní speciálně pedagogické metody a techniky, kompenzační a
didaktické pomůcky,
jejich využívání
Vytváření podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami, intervenční
činnosti
Spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP) a speciálně
pedagogickými
centry (SPC) v procesu integrace
Základní vymezení druhů zdravotního postižení a charakteristika
zdravotního a sociokulturního znevýhodnění, biopsychosociální aspekty
postižení, a dopady na osobnost žáka, mezioborový přístup
Žák se zdravotním postižením, specifické rysy osobnosti postiženého,
vztah postižení a složek osobnosti, vývoj postiženého dítěte – obecné
zákonitosti
Modely začlenění žáků se zdravotním postižením do pedagogického
procesu ve školním věku, týmová spolupráce pedagogických pracovníků a
jejich kompetence
Problematika integrace a inkluze žáků se zdravotním postižením
Individuální vzdělávací plány pro žáky se zdravotním postižením,
příprava a tvorba, koordinace postupu vyučujících při realizaci
individuálních vzdělávacích plánů
Podpora žáka se zdravotním postižením, jeho rodiny a pedagogických
pracovníků školy ze strany speciálně pedagogického centra
9. Kariérové poradenství
Kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o volbě
vzdělávací a profesní
dráhy
Korekce rozhodovacího procesu ve vazbě na žákova specifika
Kariérové poradenství pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Volba vhodné školy zejména s ohledem na zvolení speciální či běžné
školy
Volba povolání vzhledem k druhu a stupni postižení a osobnostním
zvláštnostem žáka podmíněných postižením, vzhledem k předchozímu
vzdělávání a s ohledem na možnosti a ochotu spolupráce rodiny
Možnosti podpory žáka, rodiny školy ze strany spolupracujících
organizací (SPC, PPP, ÚP, lékaři, orgány sociálně právní ochrany
dětí…)
Vzdělávací nabídka škol a oborů pro žáky se zdravotním postižením
Specifika postavení zdravotně postižených na trhu práce
Využití informačních technologií a multimediálních didaktických
pomůcek v práci s zdravotně postiženými klienty
Distribuce volby, její rozmanitost a unifikace
Evropský a český trh práce, zaměstnanost a zaměstnatelnost
Informační, metodická a konzultační činnost
Práce s rodinou žáka v procesu volby vzdělávání a povolání
Diagnostické metody a intervence v oblasti volby vzdělávání a profese
Mimoškolní zdroje volby povolání
Kontinuita v poskytování poradenských služeb v průběhu školní docházky
a následně po
vstupu na trh práce
10. Základní diagnostické metody a intervenční techniky poradenské
práce ve škole
Metody psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky
Poradenský rozhovor
Kvantifikující diagnostika- konstrukce a interpretace didaktických
testů
Metody monitorování a screeningu
Úloha dotazníkových šetření
Diagnostika školní třídy
Možnosti intervence ve školním a rodinném prostředí
Diagnostické metody jsou součástí jednotlivých témat.
11. Žák v kontextu služeb výchovného poradce
Základní charakteristiky psychosociálního vývoje v jednotlivých
etapách života
Variability psychického vývoje, základní vývojové úkoly
Problematika školní zralosti
Výukové obtíže
Výchovné obtíže
Nadaní žáci
Disharmonický vývoj osobnosti
Poruchy chování a žáci ohrožení sociálně patologickými jevy
Psychické poruchy v dětském věku a adolescenci
Postavení žáka ve třídě
Vztahy rodina-žák-škola
12. Monitorování a evaluace a autoevaluace výchovného poradenství
Monitorovací schéma školy a spolupráce s ředitelem při procesu
autoevaluace
Metody shromažďování informací pro proces monitorování a evaluace
Jak pracovat s informacemi a daty z monitorovacího a evaluačního a
autoevaluačního procesu
Typy monitorovacích a evaluačních dotazníků
Příloha č. 10 Standardy Studia k výkonu specializovaných činností
Studium k výkonu specializovaných činností podle § 9 odst. 1 písm. a)
až e) vyhlášky č. 317/2005 Sb.
6a) Studium k výkonu specializovaných činností – koordinace v oblasti
informačních a komunikačních technologií vyhláška č. 317/2005 Sb. § 9
a)
Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů – studium k
výkonu specializovaných činností – koordinace v oblasti informačních a
komunikačních technologií je určeno učitelům, kteří chtějí vykonávat
funkci učitele-metodika informačních a komunikačních technologií.
Studium je zaměřeno na získání kompetencí umožňujících kvalifikované
metodické působení v oblasti užití informačních a komunikačních
technologií (dále „ICT“) ve vzdělávacím procesu.
Základní cíle vzdělávání:
Prohloubit a rozšířit kompetence absolventa k metodickému vedení
ostatních učitelů školy v oblasti účelného využití ICT ve vzdělávacím
procesu, tvorby ICT plánu a kvalifikovaného plánování a řízení
naplnění standardu ICT služeb.
Kritéria výběru účastníků:
Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů
učitelských oborů nebo pro absolventy magisterského studia
neučitelského zaměření doplněného o studium pedagogiky podle § 22
odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. Vstupním požadavkem na
účastníka vzdělávání jsou alespoň dvouletá pedagogická praxe a ICT
kompetence na úrovni pokročilého využití počítače v rámci vlastní
odbornosti ve výuce, které se prokazují předložením osvědčení o
absolvovaného školení úrovně Z a P v rámci realizace Státní informační
politiky ve vzdělávání, resp. jiných akreditovaných vzdělávacích akcí
obdobného celkového rozsahu a zaměření.
Časový plán studia:
Studium zahrnuje nejméně 250 vyučovacích hodin přímé i nepřímé výuky
(včetně případných stáží, exkurzí apod.), z toho nejméně 30 hodin a
nejvýše 150 hodin probíhá distanční formou (e-learning). Studijní
program je realizován po dobu alespoň jednoho roku a nejvýše dvou let.
Průběžné hodnocení
Na konci každého započatého roku studia koná frekventant ročníkovou
soubornou zkoušku. Tato zkouška probíhá formou testu a řešení dvou
zadaných praktických úloh.
Ukončení studia
Celé studium je po úspěšném složení poslední ročníkové souborné
zkoušky zakončeno obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou ústní
zkouškou před komisí. Po úspěšné obhajobě závěrečné písemné práce a
složení závěrečné zkoušky získá absolvent osvědčení o absolvování
studia.
Klíčové cílové kompetence
Charakteristika vzdělávání učitele-metodika informačních a
komunikačních technologií
Hlavním smyslem studia je vybavení absolventa potřebnými znalostmi,
organizačními a řídícími dovednostmi, resp. didaktickými metodami k
tomu, aby byl učitel-metodik ICT schopen ve své škole, případně v
okolních „malých“ školách kvalifikovaně:
• metodicky pomáhat kolegům v integraci ICT do výuky většiny předmětů,
• doporučovat a koordinovat další ICT vzdělávání pedagogických
pracovníků,
• koordinovat užití ICT ve vzdělávání,
• koordinovat nákupy a aktualizace software,
• zpracovávat a realizovat v souladu se školním vzdělávacím programem
ICT plán školy,
• koordinovat provoz informačního systému školy.
Studium by mělo naplnit svým obsahem a vhodným časovým rozvržením
následující kompetence.
Kompetence k učení
• role, výhody a meze využití ICT v edukačním procesu, moderní
didaktické metody
• využití počítače ve vzdělávacím procesu (nad rámec vlastní
odbornosti1 účastníka)
• organizace vedení školních žákovských a studentských projektů
• vyhledávání a hodnocení výukových a informačních zdrojů na internetu
• užití metod distančního a kombinovaného vzdělávání podporovaného ICT
Kompetence k řízení
• zpracování a realizace ICT plánu školy
• zpracování bezpečnostní politiky školy (pravidla bezpečnosti,
provozní a SW řád školy)
• organizace zapojení školy do regionálních (národních) projektů
• organizace a metodická pomoc při provozu školního vzdělávacího a
organizačního informačního systému
Kompetence ke správě ICT ve škole
• základní orientace v nových trendech vývoje ICT pro vzdělávání
• základní orientace v právních předpisech souvisejících s ICT
• znalost principů a možností počítačových sítí
• znalost principů a možností moderních prezentačních technologií
Studijní program – doporučené tematické okruhy
1. Role, výhody a meze využití ICT v edukačním procesu, moderní
didaktické teorie
1 Tyto kompetence v rámci vlastní odbornosti jsou vstupním požadavkem
pro zahájení studia. Zde absolvent získá především základní
komplementární kompetence – pro jiné odbornosti, než které jsou mu
vlastní.
2. Využití počítače ve vzdělávacím procesu – vybraný okruh2
3. Využití počítače ve vzdělávacím procesu – vybraný okruh2
4. Využití počítače ve vzdělávacím procesu – vybraný okruh2
5. Hygiena, ergonomie a pravidla bezpečnosti práce s ICT
6. Autorské právo, bezpečnost na internetu, netiketa
7. Tvorba ICT plánu školy, interakce ICT a RVP
8. Informační systém školy, webová prezentace školy
9. Vedení školních žákovských projektů
10. Příprava školních projektů (v rámci ČR, EU)
11. Moderní technologie – aktuální informace, užití ve škole
12. Počítač a volný čas dětí a mládeže
13. Užití ICT ve speciální pedagogice
14. Principy a možnosti počítačových sítí
15. Anglické termíny pro oblast ICT a moderní edukace
16. Aktuální zdroje informací a výukových objektů na internetu
2 Účastník studia si vybírá z nabídky minimálně pěti okruhů takové,
pomocí kterých získá především základní
komplementární kompetence pro jiné odbornosti, než které jsou mu
vlastní. Cílem je získání komplexního
přehledu o užití ICT ve všech vyučovaných oblastech ve škole, kde
působí.
Příloha č. 11 Studium k výkonu specializovaných činností
– tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a
vzdělávacích programů vyšších odborných škol vyhláška č. 317/2005 Sb.
§ 9 b)
Studium je určeno učitelům, kteří budou vykonávat funkci koordinátora
tvorby ŠVP na základních a středních školách, tzn. koordinovat veškeré
aktivity spojené s jeho tvorbou a následnou realizací.
Základní cíle vzdělávání:
Vybavit učitele vědomostmi a dovednostmi, které jim umožní:
*
Motivovat pedagogický sbor
*
Plánovat tvorbu ŠVP
*
Identifikovat vzdělávací potřeby jednotlivých učitelů a
doporučovat vhodné vzdělávací aktivity
*
Organizovat a koordinovat tvorbu ŠVP
*
Koordinovat činnosti související s realizací ŠVP v praxi
*
Koordinovat proces úprav ŠVP na základě výsledků evaluačních
aktivit
Časový plán studia:
Celkově vzdělávací program zahrnuje 250 hodin.
Ukončení studia:
Studium je ukončováno obhajobou závěrečné práce a závěrečnou zkouškou
před komisí.
Tematické okruhy studijního programu
1. Kurikulární reforma
􀂃 Podstata kurikulární reformy v kontextu s vývojem vzdělávání v
zemích EU;
mezinárodní výzkumy
􀂃 Koncepční a legislativní dokumenty (Bílá kniha, Dlouhodobé záměry,
zákony,
vyhlášky)
􀂃 Nový systém kurikulárních dokumentů (RVP, ŠVP a jiné)
􀂃 Nové prvky ve vzdělávacích dokumentech (klíčové kompetence,
průřezová
témata, způsoby strukturace vzdělávacího obsahu, integrace a jiné)
􀂃 Terminologie užívaná v kurikulárních dokumentech
2. Činnosti předcházející tvorbě ŠVP
􀂃 Motivace ke změnám ve vzdělávání a k tvorbě ŠVP
􀂃 Vstupní podmínky, analýza školy a další přípravné činnosti
􀂃 Plánování tvorby ŠVP (časové, personální, obsahové, organizační
vymezení
tvorby ŠVP)
􀂃 Utváření týmů, vymezení a koordinace jejich činnosti
3. Tvorba ŠVP
􀂃 Metodické materiály využitelné při tvorbě ŠVP (Manuály, metodické
portály, aj.)
􀂃 Struktura ŠVP (bude se lišit pro jednotlivé obory vzdělávání)
􀂃 Tvorba jednotlivých částí ŠVP podle stanovené struktury
􀂃 Soulad RVP a ŠVP
􀂃 Sestavení dokumentu, editace, archivace
4. Realizace ŠVP v praxi
􀂃 Utváření příznivého klimatu školy
􀂃 Efektivní formy a metody práce ve výuce, trvalá týmová spolupráce,
společně
uplatňované postupy při realizaci ŠVP
􀂃 Evaluace a její výsledky jako východisko pro zkvalitňování
vzdělávacího procesu
ve školách a případných úprav ŠVP
􀂃 Systematické vzdělávání pedagogických pracovníků (identifikace
vzdělávacích
potřeb, motivace k DVPP, přehled vzdělávací nabídky)
5. Základní manažerské dovednosti
􀂃 Řízení a vedení lidí
􀂃 Týmová spolupráce, komunikace v týmu a řešení obtížných situací
􀂃 Time –management
􀂃 Vedení porad a jednání
􀂃 Hodnocení a motivace jednotlivců a týmů
􀂃 Aktivizační činnosti a prezentační dovednosti
Příloha č. 12 Studium k výkonu specializovaných činností
– prevence sociálně patologických jevů vyhláška č. 317/2005 Sb. § 9 c)
Studium k výkonu specializovaných činností realizované v rámci DVPP je
určeno učitelům, kteří jsou (nebo by chtěli být) na pozici školního
metodika prevence ve škole. Studijní program je zaměřen na získání
vědomostí a dovedností, které se projeví ve schopnostech aplikace
pedagogiky a psychologie, adiktologie a výstupů z nejnovějších výzkumů
v oblasti prevence sociálně nežádoucích jevů.
Základní cíle vzdělávání:
Prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti učitelů pro práci s dětmi
s rizikem vzniku sociálně nežádoucího chování a to jak s jednotlivcem,
tak se skupinou (třídou). Připravit školní metodiky prevence tak, aby
dokázali sami vyhledávat tyto žáky, doporučovat pro žáky i třídy
odborné intervence, spolupracovat se školskými poradenskými zařízeními
a institucemi specializovanými na práci s rizikovou mládeží.
Kritéria výběru účastníků:
Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů
učitelských oborů nebo pro absolventy magisterského studia
neučitelského zaměření doplněného o studium pedagogiky podle § 22
odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. Druh aprobace není
rozhodující.
Časový plán studia:
Celkově program zahrnuje 250 hodin přímé i nepřímé výuky (včetně stáží
na odborných pracovištích poskytujících poradenskou, intervenční a
léčebnou pomoc).
Průběžné hodnocení:
Studijní program bude rozdělen do dvou let. V rámci prvního roku
studia vypracují frekventanti studia ročníkovou práci, která bude
zaměřena na specifika tvorby školního programu prevence sociálně
nežádoucích jevů.
Ukončení studia:
Studium je zakončeno obhajobou závěrečné práce. Absolvent po obhájení
závěrečné práce a úspěšném složení zkoušky získává osvědčení o
absolvování studia.
Studijní program:
Tématické okruhy
1.Poradenské systémy a primární prevence ve školství
Modely primární prevence u nás a ve světě
Prevence v kontextu školských poradenských služeb
2. Legislativní rámec pro práci školního metodika prevence
Zákon č. 94/1933 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č.167/1998 Sb., o návykových látkách
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších
předpisů
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
ve školských
zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve
znění pozdějších
předpisů
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o
soudnictví ve věcech
mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech
mládeže)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon)
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně
některých zákonů
Prováděcí předpisy k zákonům č. 561/2004 Sb. a 563/2004 Sb., zejména
Vyhláška č. 72/2005
Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských
poradenských zařízeních,
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se
speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, Nařízení vlády
č. 75/2005 Sb., o
stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně
pedagogické a přímé
pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, Vyhláška
č.317/2005 Sb., o
dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a
kariérním systému
pedagogických pracovníků a další.
3. Primární prevence v podmínkách školy a její zařazení do školních
poradenských služeb
Standardy primární prevence
Tvorba minimálního preventivního programu (MPP) v podmínkách školy,
zohlednění specifik
a potřeb školy (techniky tvorby programu), realizace MPP
Školní strategie pedagogicko-psychologického poradenství
Dokumentace školního metodika prevence
4. Specifika role školního metodika prevence v systému práce školy
Etické zásady poradenské a preventivní práce ve školství
Dvojí role: učitel-školní metodik prevence
Spolupráce s managementem školy a ostatními členy pedagogického sboru
Standardní činnosti školního metodika prevence
Aplikace programu primární prevence do systému práce ve škole
(monitoring, evaluace)
5. Systém primární prevence ve školství
Strategie primární prevence na národní, krajské a regionální úrovni
Role krajského koordinátora prevence ve školství a okresního metodika
preventivních aktivit
Síť pracovišť poskytujících preventivní, poradenské a léčebné služby
orientované na rizikové
chování
Úloha policie v prevenci, orgánů sociálně právní ochrany dětí,
probační služba, soudy
6. Školní třída, její vedení a diagnostika
Školní třída jako sociální skupina a vztahová síť školy
Koheze třídy, základní patologie školní třídy
Pozice a role žáka ve školní třídě
Diagnostika školní třídy (diagnostické nástroje, profily některých
metod, interpretace)
Práce se školní třídou (na základě výsledků diagnostiky, screeningu,
monitoringu apod.)
Role učitele ve vedení třídy
Projevy sociálně nežádoucích jevů ve třídě
7. Rodina a komunikace s rodiči (osobami odpovědnými za výchovu)
Definice rodiny (kulturně-antropologická podmíněnost)
Základní sociálně psychologické charakteristiky rodiny
Strategie výchovy v rodinách
Rodina a vliv socioekonomické úrovně na výchovu
Kulturní specifika rodin z jiného kulturního prostředí
Týrané, zanedbávané a zneužívané dítě
Komunikace rodiny se školou, strategie vedení rozhovoru K
Komunikace s rodiči žáka se závažnými problémy (závislosti, šikana)
8. Sociálně nežádoucí jevy
Závislost na návykových látkách
Problematika netolismu
Gambling
Sekty
Záškoláctví
Kriminální chování
Agresivní chování
Zneužívání a týrání
Sebepoškozování
Šikana
Vandalismus
Xenofobie, rasismus
9. Monitorování a evaluace primární prevence
Monitorovací schéma školy
Metody shromažďování informací pro proces monitorování a evaluace
Jak pracovat s informacemi a daty z monitorovacího a evaluačního
procesu
Typy monitorovacích a evaluačních dotazníků
Příloha č. 13 Studium k výkonu specializovaných činností
– specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy vyhláška č.
317/2005 Sb. § 9 d)
Studium k výkonu specializačních činností realizované v rámci DVPP je
určeno pedagogickým pracovníkům, kteří jsou (nebo by chtěli být) na
pozici školní koordinátor EVVO. Studijní program je zaměřen na získání
vědomostí a dovedností v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy
a osvěty v kontextu udržitelného rozvoje. Žadatelé o akreditaci
předloží rozpracování tématických okruhů do jednotlivých hodin,
odpovídajícím určenému počtu hodin studia.
Základní cíle vzdělávání :
• porozumět cílům, obsahu, rozsahu a pojetí EVVO,
• orientovat se rámcově v základních dokumentech a organizacích
(státních
i nevládních) zabývajících EVVO,
• orientovat se v základní problematice ochrany životního prostředí,
ochrany přírody
a krajiny, aktuálním stavu životního prostředí v ČR i ve světě,
• pochopit princip vyváženosti tří základních pilířů udržitelného
rozvoje -
ekonomického, sociálního a ekologického,
• začlenit EVVO ( průřezové téma - Environmentální výchova ) do
školních
vzdělávacích programů,
• zvládnout vyučovací metody interdisciplinárního aktivního učení
(např. praktické
činnosti přímo v přírodě, experimentování, tvořivá dramatika,
simulace, hry, terénní
výuka, čtení v krajině, autentické činnosti - péče o školní prostředí)
a jejich
prostřednictvím tvořivě aplikovat EVVO do výuky,
• inovovat výuku z hlediska regionálních zvláštností s důrazem na
utváření
citového vztahu dětí k domovu, aktuálních situací apod.,
• umět individuálně posoudit žákovo pochopení učiva o životním
prostředí a na
• základě toho individuálně s žákem pracovat,
• umět diferencovat EVVO z hlediska různých studijních a učebních
oborů,
• být si vědom významu formativního účinku prostředí a osobního
příkladu na utváření
vztahu žáků k životnímu prostředí, projevovat ekologicky odpovědné
postoje
a návyky a umět argumentovat v jejich prospěch, sebereflektovat své
jednání
a výchovné působení v EVVO,
• výše uvedenými způsoby rozvíjet kompetence v oblasti EVVO u svých
žáků
a studentů (tj. zprostředkovat jejich potřebné znalosti, formovat
dovednosti, postoje
a návyky) a podporovat jejich aktivní zapojování do péče o životní
prostředí.
Kriteria výběru účastníků:
Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů
učitelských oborů s dvouletou pedagogickou praxí nebo pro absolventy
magisterského studia neučitelského zaměření doplněného o studium
pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. Druh
aprobace není rozhodující.
Časový plán studia :
Celkově program zahrnuje 250 hodin přímé výuky.
Ukončení studia :
Studium je zakončeno obhajobou závěrečné práce (školního programu EVVO
jako součásti školního vzdělávacího programu) a závěrečnou zkouškou
před komisí. Absolvent po obhájení závěrečné práce a úspěšném složení
zkoušky získá osvědčení o absolvování studia.
Studijní program :
Tématické okruhy studijního programu
*
Cíle, obsah, rozsah, pojetí a vývoj EVVO
*
Principy udržitelného rozvoje
*
Systém EVVO v ČR (dokumenty, instituce a jejich nabídky, sítě
EVVO…), informace a materiály (programy, pomůcky) pro EVVO,
financování EVVO
*
Role koordinátorů EVVO, vedoucích pracovníků a ostatních
pedagogických pracovníků, začlenění průřezového tématu EVVO do
ŠVP, příprava a realizace školních programů EVVO a příklady
konkrétních školních programů EVVO (= začlenění do předmětů a
činností vč. mimoškolních + integrující celky učiva + prostředí
školy), plánování a vedení projektů a programů, systém EVVO ve
škole
*
Náměty pro praktickou EVVO v jednotlivých vyučovacích předmětech
*
Charakteristika a příklady vyučovacích metod interdisciplinárního
aktivního učení typických pro EVVO zahrne :
o přehled metod: terénní výuka, přírodovědná pozorování, monitorování
stavu jednotlivých složek životního prostředí, práce s přírodninami
aj., praktické činnosti přímo v přírodě a ve prospěch ochrany přírody
a péče o životní prostředí, experimentování, autentické činnosti,
využívání přírodních učeben, práce na školním pozemku, problémová a
projektová výuka, hry s ekologickou tématikou, simulační
hry a simulace, řízené diskuse, praktické činnosti, práce s přírodními
materiály a jiné
tvořivé činnosti – včetně využití metod dramatické a estetické
výchovy, smyslového
vnímání přírody,
o různé typy ekologických výukových programů poskytovaných středisky
EV
( krátkodobé, pobytové apod.),
o školní ekologické projekty,
o význam bezprostředního kontaktu s přírodou,
o význam příkladu (provoz školy, osobnosti a pod.),
o zvláštnosti EVVO na jednotlivých stupních školy,
o využití individuální a týmové práce žáků (význam a zvláštnosti
individuální práce,
práce v malých skupinách a práce celé třídy).
• Význam a příklady péče o prostředí školy včetně školního pozemku a
ekologizace
provozu, ekologické audity škol
• Příklady aktuálních a regionálně zaměřených informací z oblasti
životního
prostředí v tématických okruzích:
o význam spolupráce a komunikace pro řešení problémů životního
prostředí,
o životní prostředí/příroda v místě, regionu a ČR (přírodní a kulturní
rozmanitost
a hodnoty, složky ŽP, přírodní zdroje, vlivy různých odvětví –
vyčerpávání,
znečištění),
o vývoj vztahu člověka a přírody/krajiny v minulosti a výhledy do
budoucnosti,
o ekologická etika,
o globální souvislosti a globální problémy,
o vztah ekonomického a sociálního rozvoje a životního prostředí,
udržitelné využívání
přírodních zdrojů a udržitelný rozvoj,
o nástroje ochrany životního prostředí udržitelného rozvoje, možnosti
zapojení, životní
styl (příklady z výroby a spotřeby - energie, potraviny, odpady…).
• Příklady řešení konfliktních situací týkajících se životního
prostředí
a udržitelného rozvoje
• Shrnutí kompetencí rozvíjených v EVVO v návaznosti na klíčové
kompetence v základním a středním vzdělávání
Příloha č. 14 Studium k výkonu specializovaných činností
– specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově
postižených vyhláška č. 317/2005 Sb. § 9 e)
Studium je zaměřeno na dosažení odborných kompetencí pedagogických
pracovníků k výkonu specializovaných činností v oblasti výuky
prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených dětí,
žáků a studentů (žáků) ve školách a školských zařízeních. Výstupem
studia je dosažení kompetencí ke kvalifikovanému výkonu
specializovaných činností v oblasti prostorové orientace a
samostatného pohybu zrakově postižených.
Absolvent studia je schopen:
• provést komplexní funkční diagnostiku žáka a na jejím základě podle
potřeb žáka
zpracovat individuální učební plán;
• pomoci žákovi dosáhnout maximální možné samostatnosti pohybu při
zajištění jeho plné
bezpečnosti při všech formách činnosti ;
• minimalizovat dopad handicapu na osobnost klienta;
• aplikovat získané znalosti a dovednosti při realizaci potřebných
úprav prostředí, které žáka obklopuje a ve kterém se pohybuje a
provádět základní poučení personálu a rodinných příslušníků žáka
týkající se specifik samostatného pohybu a prostorové orientace
zrakově postižených.
Kritéria výběru účastníků:
Studium je určeno pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají nebo
hodlají vykonávat specializované činnosti v oblasti prostorové
orientace zrakově postižených, mají zdravotní způsobilost k výkonu
předpokládaných činností a disponují aktivní znalostí Braillova písma.
1. Teorie
Cíl: Osvojení teoretických základů pro jejich úspěšnou aplikaci v
praxi
• Uvedení do problematiky, zjištění vstupních znalostí frekventantů
studia.
• Osoba se zdravotním postižením, sociálně ekologické hledisko,
psychologické hledisko.
• Specifické potřeby žáků se zrakovým postižením s ohledem na jejich
věk, míru postižení,
psychické a motorické předpoklady.
• Vnímání bez účasti zraku.
• Architektonické bariéry.
• Elektronické orientační pomůcky.
• Mapy a plány pro zrakově postižené - hlavní pravidla a principy
zhotovování reliéfních
map a plánů.
• Hlavní pravidla realizace této specializované činnosti – pozice
pedagogického pracovníka
vykonávajícího specializované činnosti v oblasti prostorové orientace
zrakově postižených
(dále jen PO ZP), zajištění bezpečnosti žáka, metodické a didaktické
principy
Hodinová dotace: 30 - 60 hodin
2. Praxe
2.1 Zkušenostní trénink
Cíl: Bezpečné zvládnutí všech důležitých činností procesu POZP,
dosažení mobility v
podmínkách uměle navozené slepoty
2.1.1 v interiéru
Techniky pohybu bez hole
- bezpečnostní držení: účel, použití, nácvik
- trailling: účel,použití, nácvik (ve spojení bezpečnostním držením,
za pohybu), nalezení kliky
dveří
- hledání předmětů spadlých na zem
Chůze s vidícím průvodcem
- účel, hlavní pravidla, nácvik
- střídání stran, chůze zúženým prostorem
- chůze po schodech – nahoru, dolů
- procházení dveřmi
- zaujetí místa za stolem, usazení na židli
Chůze po schodech bez hole - nahoru, dolů
Úvod do techniky dlouhé hole (TDH) - historie, účel, jednotlivé
techniky, základní postoj,
základní držení. TDH – nácvik:
- kluzná technika, kyvadlová technika, diagonální technika, tužkové
držení
- přechod ze základního do tužkového držení a zpět – nácvik
- chůze podél vidící linie bez překážek /s překážkami.
Chůze po schodech s holí - nácvik TDH při samostatné chůzi po schodech
(nahoru – dolů).
Hodinová dotace: 33 - 43 hodin
2.1.2 v exteriéru
• v klidném prostředí (park): nácvik a procvičování TDH
- chůze po přímé asfaltové cestě, bez překážek, kontakt s vodící linií
na přímé cestě, později zatáčky
Chůze podle popisu
- jednoduchá trasa s překážkami
- na komplikovanějších trasách se změnami sklonu terénu.
Chůze po schodech - schody jako součást popsané trasy.
• v klidnějším městském prostředí
TDH, nácvik orientační analyticko-syntetické činnosti (OASČ),
Základy OASČ
- nácvik získávání a komplexního zpracovávání informací na cvičných
trasách v
budově (včetně otočných dveří),
- nácvik stavu bdělé pozornosti
- nácvik určení vlastního stanoviště na trase
- nácvik užívání prostředků veřejné dopravy.
Přecházení ulice – nácvik.
Používání eskalátorů - nácvik a procvičení (samostatná činnost).
• město, střední provoz
Chůze podle popisu
- jednoduchá trasa podle zadání (kolem bloku domů) bez překážek,
později
s překážkami - obousměrně
- procvičování základů OASČ - zejm. určení vlastního stanoviště na
trase
- složitější trasy podle zadání, přecházení ulic a používání
eskalátorů
- nácvik OASČ.
Komunikace s neznámými chodci - hlavní pravidla, techniky a strategie
získávání informací,
nácvik.
• rušné městské prostředí (centrum)
Chůze podle popisu, event. plánku, modelu atd.
- absolvování tras různé délky i stupně náročnosti v různých
klimatických podmínkách, dosažení různých cílů na trase, nácvik a
procvičování
Zcela samostatný pohyb
- zvládnutí pocitu „psychické osamocenosti“ na trase různé délky a
stupně náročnosti v různých klimatických podmínkách podle popisu,
event. plánku, modelu; dosažení různých cílů na trase - nácvik a
procvičování.
Hodinová dotace: 70 - 100 hodin
Zkušenostní trénink celkem: 103 - 143 hodin
3. Didaktika PO ZP
Cíl: Získání schopnosti jasně a přehledně vysvětlit jednotlivé
činnosti, terapeuticky působit na
žáka a zajistit jeho plnou bezpečnost.
Prvky PO ZP - přímá chůze, odhad vzdáleností (1m, 5m), odhad úhlů
(90o, 180 o).
Chůze s vidícím průvodcem.
Techniky chůze bez hole.
Chůze po schodech bez hole.
Úvod do TDH.
TDH – nácvik.
Chůze po schodech s holí.
U každé činnosti jde o vysvětlení hlavních pravidel, plán a vedení
nácviku (obsahově viz
výše)
• v exteriéru
Nácvik TDH v klidném prostředí (park).
Nácvik v klidném městském prostředí.
Nácvik v rušnějším městském prostředí.
Nácvik v rušném městském prostředí (centrum).
U každé činnosti jde o samostatnou přípravu učebního plánu, vedení
činnosti, nácvik
zpětnovazebního působení a pozic instruktora (obsahově viz výše).
Hodinová dotace: 83 - 103 hodin
Zpětná vazba – rozbor videozáznamů
- Kontrola vlastní činnosti při všech praktických činnostech v průběhu
studia.
Hodinová dotace: 34 - 54 hodin
Hodinová dotace celkem: 250 - 360 hodin
Pozn.:Tato hodinová dotace se týká přímého vzdělávání (přednáška,
seminář, praktický nácvik) a pohybuje se na spodní hranici
předpokládané evropským standardem pro vzdělávání univerzitní
(hodinové dotace pro organizace vzdělávající zájemce bez předchozího
pedagogického vzdělání jsou o cca 1 500 až 2 000 hodin vyšší – a také
nepoměrně dražší).Studium odborné literatury, zhotovování reliéfních
map a plánů, právě tak, jako individuální příprava lekcí nejsou v této
hodinové dotaci započteny, protože tato potřeba je značně individuální
(minimálně je třeba počítat se 100 hodinami, které však patří do běžné
přípravy ke studiu, nikoli do placené výuky).
Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou před hodnotící komisí složenou
zpravidla ze školitelů, zástupce zřizovatele nebo vysílající
organizace a nevidomých příp. těžce zrakově postižených absolventů
kursu PO ZP. Závěrečná zkouška se skládá z písemného testu
teoretických znalostí, jehož úspěšné absolvování je předpokladem k
výkonu praktické části zkoušky, jejímž minimálním obsahem je
předvedení (části) lekce prostorové orientace s nevidomým nebo těžce
zrakově postiženým absolventem kursu PO ZP. Vzhledem k tomu, že dopad
vzdělávacího obsahu, který je absolventem studia předáván nevidomým a
těžce zrakově postiženým, se přímo a trvale promítá do jejich
aktivního života a bezprostředně ovlivňuje míru jejich inkluze do
intaktní společnosti, je nezbytné, aby rozsah závěrečné zkoušky a
systém hodnocení akreditovaného studia svými nároky zohledňoval vysoké
odborné požadavky kladené na pedagogického pracovníka pracujícího s
nevidomými nebo těžce zrakově postiženými klienty v oblasti PO ZP, ale
i hledisko zajišťování bezpečnosti klienta v každé oblasti jeho
činnosti. Proto MŠMT doporučuje, aby se obsah studia realizoval v
horní hranici hodinového rozpětí. Úspěšný absolvent získává osvědčení
o absolvování studia k výkonu specializovaných činností v oblasti
prostorové orientace zrakově postižených.
Příloha č. 15 Základní informace o vzdělávacím zařízení
Název vzdělávacího zařízení
Žadatel zařízení uvede své obchodní jméno shodné s názvem zapsaným v
platném dokladu o zřízení (= zřizovací listina, výpis z obchodního
rejstříku, stanovy, statut apod.).
Sídlo
Uveďte adresu shodnou s platnou zřizovací listinou či jiným dokladem o
zřízení, včetně PSČ a názvu kraje.
Právní forma zřízení
Uveďte specifikaci dle platné zřizovací listiny (příspěvková
organizace, veřejná vysoká škola, společnost s ručením omezeným,
občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, asociace,
veřejnoprávní korporace apod.)
Pracoviště
Vyplňte vždy, je-li adresa odlišná od oficiálního sídla vzdělávacího
zařízení.
Kontaktní osoba, telefon, fax, e-mail
Uveďte jméno, telefonní spojení (velmi důležitý údaj!), e-mailovou
adresu (velmi důležitý údaj!) žadatele nebo jiné kompetentní osoby, se
kterou je možné obsah podané žádosti konzultovat.
IČO
Nezapomeňte vyplnit ! Jde o důležitý identifikační údaj při zpracování
žádosti! U vysokých škol i RID (rezortní identifikátor školy, který
lze nalézt v rejstříku vysokých škol.
Č.j. akreditace instituce – číslo jednací, pod kterým instituce
získala akreditaci vzdělávací instituce v systému DVPP
Statutární orgán (ředitel) vzdělávacího zařízení
Uvede se jméno fyzické osoby oprávněné vzdělávací zařízení zastupovat.
Příloha č. 16 Seznam vzdělávacích programů předkládaných k akreditaci
Název vzdělávacího programu
Uvést stručný název vystihující obsah programu a zaměření (musí být
shodný s názvem programu v písemně předloženém „Doporučeném vzoru
popisu vzdělávacího programu“)
Cílová skupina
Ze seznamu vyberte cílové skupiny pedagogických pracovníků, pro které
je program určen. Je možné vybírat více skupin, avšak je nutno
zachovat shodu mezi skupinami uvedenými v elektronické tabulce a v
písemně předloženém „Doporučeném vzoru popisu vzdělávacího programu“.
Oblast akce
Ze seznamu vyberte vyučovací předmět nebo oblast, pod které lze
program zařadit. Upozornění: oblasti akce označené čísly 810 – 880
patří do oblasti studia k získání kvalifikační a dalších
kvalifikačních předpokladů (nejde o průběžné vzdělávání) a se
realizují jen na VŠ nebo v zařízeních pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků, kromě studia pro ředitele škol a školských
zařízení a studia k výkonu specializovaných činností.
Forma akce
Kliknutím vyberte nejvhodnější formu akce.
Ostatní rubriky
Do dalších polí uveďte údaje dle skutečnosti. Upozorňujeme, že např. u
počtu účastníků, či hodinové dotace nelze zadávat číselné rozpětí
(např. 8-10) a je vždy nutno stanovit jednoznačný údaj.
Příloha č. 17 Doporučený vzor popisu vzdělávacího programu
Jednotlivé programy zaznamenávejte do databáze tak, abyste za sebou
řadili vzdělávací programy, které mají společnou oblast akce, to
znamená např.: nejprve všechny programy se společnou oblastí akce
anglický jazyk, pak všechny programy se společnou oblastí akce
výtvarná výchova, pak všechny programy se společnou oblastí akce
průřezová témata atd.
Název vzdělávacího programu: Uvést stručný název vystihující obsah
programu a zaměření (musí být shodný s názvem programu předloženého
písemně). Název může mít jen omezený počet znaků. Věnujte zvýšenou
pozornost pravopisné stránce názvů, protože vaše zadání je přístupné
veřejnosti a překlápí se automaticky i do textu rozhodnutí o udělení
akreditace. Pokud je nezbytné název upřesnit, formulujte upřesnění v
podnadpisu v listinné podobě žádosti.
Cílová skupina: Ze seznamu vyberte cílové skupiny pedagogických
pracovníků, pro které je program určen. Je možné vybírat více skupin,
avšak je nutno zachovat shodu mezi skupinami uvedenými v elektronické
tabulce a v programu předloženému v písemné podobě. Cílová skupina je
akreditační komisí přísně posuzována – nevolte široký okruh
pedagogických pracovníků různých druhů škol. Posuzují se potřeby
pedagogických pracovníků a metodická doporučení s ohledem na věková a
vývojová specifika žáků jednotlivých druhů škol.
Oblast: Ze seznamu vyberte vyučovací předmět nebo oblast, pod které
lze program zařadit. Upozornění: oblasti označené čísly 810 - 880
patří do oblasti studia k získání kvalifikační a dalších
kvalifikačních předpokladů (nejde o průběžné vzdělávání) a mohou se
realizovat jen na VŠ nebo v zařízeních pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků. Výjimku tvoří Studium pro ředitele škol a
školských zařízení podle § 5 zákona č. 563/2004 Sb. a Studium k výkonu
specializovaných činností podle § 9 zákona č. 563/2004 Sb.
Forma: Kliknutím vyberte nejvhodnější formu vzdělávacího programu.
Ostatní rubriky: Do dalších polí uveďte údaje dle skutečnosti.
Upozorňujeme, že např. u počtu účastníků, či hodinové dotace nelze
zadávat číselné rozpětí (např. 8-10) a je vždy nutno stanovit
jednoznačný údaj.
Vysvětlivky ke zpracování "Doporučený vzor popisu vzdělávacího
programu"
Popis se zpracovává ke každému předkládanému vzdělávacímu programu.
1.
Pořadové číslo a název vzdělávacího programu (musí odpovídat
pořadovému číslu a názvu uvedenému v tabulce). Název programu musí
odpovídat obsahu programu.
Podrobný přehled témat výuky (obsah), anotace (rozsah textu by měl
být přiměřený hodinové dotaci) a stanovení dílčí hodinové dotace (
u programů s vyšší hodinovou dotací rozpracovat způsobem: 1 téma s
anotací a časovou dotací 2-3 vyučovací hodiny). U programů, které
zahrnují různorodá témata, je dále třeba k jednotlivým tématům
přiřadit jmenovitě i lektory, aby bylo možno posoudit, zda jejich
kvalifikace odpovídá lektorovanému tématu.
2.
Cíl vzdělávacího programu (formuluje se z pozice účastníků
vzdělávání - jaké konkrétní znalosti a dovednosti daná skupiny
pedagogických pracovníků získá a jak je konkrétně využije ve
výchovně vzdělávacím procesu při práci s dětmi, žáky a studenty).
Zde se doporučuje uvést i popis metodiky výuky apod.
3.
Forma vzdělávacího programu (prezenční, distanční nebo jejich
kombinace), přičemž pro distanční formu, která se uskutečňuje
dálkovým přístupem pomocí on-line technologií je nutno v programu
popsat prostředí, doložit ukázky studijních opor a poskytnout
přístupové heslo pro možnost posouzení této formy programu.
Pokud volíte „cyklus seminářů", je nutno uvést, že účastníci
obdrží osvědčení po absolvování celého cyklu, tj. všech seminářů.
Nelze akreditovat volné cykly, kdy si účastníci vybírají z nabídky
témat. V případě, že žadatel předpokládá vydávání osvědčení po
absolvování jednotlivých seminářů, je nezbytné každý seminář
předložit jako samostatný vzdělávací program.
4.
Hodinová dotace stanoví časovou posloupnost a dobu vzdělávání
(celkem počet hodin výuky, u rozsáhlejších vícedenních akcí
upřesnit i hodinovou dotaci věnovanou jednotlivým tématům.).
Hodinou se rozumí 45 minutová vyučovací hodina. Minimální hodinová
dotace je dle vyhlášky č. 317/2005 Sb. 4 vyučovací hodiny.
Samostudium se do celkové hodinové dotace nezapočítává, stejně
jako hodinová dotace věnovaná např. zpracování závěrečné práce.
Pro programy obsahující nácviky různých technik (např.
komunikační, relaxační apod.) je nezbytné zvolit hodinovou dotaci,
která umožní správné a bezpečné zvládnutí těchto technik a možnost
jejich dalšího využití (obvykle by dané programy měly být v
rozsahu minimálně 12 hodin).
5.
Cílové skupiny pedagogických pracovníků, - zde je nutné upřesnit,
pro které kategorie pedagogických pracovníků je program určen, a
to včetně předmětů, které vyučují (např. učitelé matematiky 2. st.
ZŠ).
6.
Plánované místo konání - uvést místo, kde žadatel předpokládá
realizaci daného programu.
7.
Jmenný seznam lektorů s uvedením podrobných informací o jejich
kvalifikaci a dosavadní praxi v oboru. Zde je třeba uvést
konkrétní obor studia, včetně toho, zda se jedná kromě odborné i o
pedagogickou kvalifikaci (např. na přírodovědeckých či
filozofických fakultách lze obory studovat jako učitelské i
neučitelské), což je nezbytné pro posouzení kvalifikace lektorů
zejména pro programy, které zahrnují metodiky a didaktiky. Dále
pak je nutné uvést přehled průběhu praxe a další vzdělávání či
publikační činnost vztahující se k lektorovaným tématům.
Kvalifikace lektorů musí zároveň korespondovat se stanovenou
cílovou skupinou, tj. pokud jsou v cílové skupině např. učitelé MŠ
je u lektora nutno uvést informace o jeho kvalifikaci pro výuku v
MŠ, a tím prokázat znalost forem práce s dětmi dané věkové
kategorie. Při posuzování odborných předpokladů lektorů sleduje
akreditační komise především dosažený stupeň vzdělání lektora ( je
vyžadováno VŠ – magisterské studium) a délku praxe v oboru, který
je tématem vzdělávacího programu (min. 5 let). Jméno odborného
garanta s údaji obdobnými jako o lektorech. U každého programu se
uvádí pouze jeden odborný garant a jeho kvalifikace musí odpovídat
garantovaným tématům.
8.
Kalkulace předpokládaných nákladů (tabulka zde ke stažení)
9.
Materiální a technické zabezpečení (informace o použitých učebních
textech, použité technice audio, video, PC a programovém vybavení
(SW), příp. jiných specifických pracovních materiálech a
pomůckách). U vzdělávacích programů vztahujících se k ICT je vždy
třeba konkretizovat materiální a technické zabezpečení (počet PC,
interaktivních .tabulí , využívaný software...) vzhledem k počtu
účastníků a vzdělávacímu cíli konkrétního vzdělávacího programu.
Častým nedostatkem je disproporce mezi časovou náročností
stanoveného cíle vzdělávacího programu (naučí se, procvičí ,
vytvoří…) a nepřiměřeně nízkou uváděnou hodinovou dotací. Jde-li o
procvičení či ovládnutí nějaké dovednosti, je nutné zajistit, aby
každý účastník měl k dispozici samostatný PC, a v žádosti to
uvést.
10.
Způsob vyhodnocení vzdělávací akce (informace o způsobu hospitace
a kontroly činnosti vyučujících, zjištění výsledného vzdělávacího
efektu akce např. kontrolními testy, dotazníky, zkouškou apod.,
informace o formě vedení evidence účastníků).
Příloha č. 18 Vzorový dopis: Žádost o akreditaci vzdělávacích programů

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
pedagogická fakulta
Žižkovo náměstí 5, 771 40 Olomouc
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
odbor 25 – úsek akreditovaných programů DVPP
Karmelitská 7
118 12 Praha
datum
Žádost o akreditaci vzdělávacích programů
V souladu s vyhláškou č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání
pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému
pedagogických pracovníků, podle pokynů Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky a na základě přiložených materiálů
žádáme
o akreditaci následujícího vzdělávacího programu, který bude pořádán v
systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jako studium k
rozšíření odborné kvalifikace s názvem
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (PdF UP v
Olomouci), získala akreditaci k provádění vzdělávacích programů
akreditovaných pro účely zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických
pracovnících a o změně některých zákonů – č.j. 1977/2006-25. (platnost
vyprší 17.1.2012)
Vzdělávací akce bude pořádána pod odbornou garancí Katedry
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Pedagogické fakulty UP v Olomouci.
PdF UP v Olomouci je zřízena jako veřejná vysoká škola zákonem č.
111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
(viz příloha zákona).
Děkuji za kladné vyřízení.
==========================
S pozdravem
-----------
Prof. PaedDr. Libuše Ludíková, CSc.
děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Příloha – 3krát dokumentace pro rozhodování Akreditační komise MŠMT ČR
Příloha č. 19 Důležitá upozornění - časté chyby v žádostech
Věnujte zvýšenou pozornost textu předkládaných vzdělávacích programů.
Užívejte termíny, které jsou v souladu s platnými právními normami v
oblasti školského práva. V textech vzdělávacích programů se vyjadřujte
přesně, v případě potřeby uveďte podrobnější zdůvodnění. Přenesené
významy a významy v uvozovkách nemůže akreditační komise akceptovat.
Název programu v databázi může mít jen omezený počet znaků. Věnujte
zvýšenou pozornost pravopisné stránce názvů, vaše zadání je přístupné
veřejnosti a překlápí se automaticky i do textu rozhodnutí o udělení
akreditace. Pokud je nezbytné název upřesnit, formulujte upřesnění v
podnadpisu v listinné podobě žádosti.
Požadavky na předkládané vzdělávací programy studia ke splnění
kvalifikačních předpokladů a studia ke splnění dalších kvalifikačních
předpokladů
Předkládá-li instituce k akreditaci vzdělávací program studia ke
splnění kvalifikačních předpokladů a k rozšíření odborné kvalifikace,
je nutno uvádět název programů ve shodě s názvy studia uvedenými v §§
2-9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických
pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických
pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Žádost o schválení
akreditace vzdělávacího programu studia ke splnění kvalifikačních
předpokladů a studia ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů
musí navíc obsahovat: profil absolventa, rozpracovaná témata stanovená
Standardy pro udělování akreditací DVPP do dílčích témat s anotací,
hodinovou dotací a jménem lektora ( Standardy, které jsou zpracovány,
jsou k dispozici na webových stránkách MŠMT). Rozpracování dílčích
témat uvádějte v přehledné tabulce:
Dílčí téma/modul:
Anotace dílčího tématu/modulu:
Hodinová dotace:
Lektor:
Kvalifikační studia „Studium pedagogiky" a „Studium pro asistenty
pedagoga" se realizují v souladu s ustanovením § 22 zákona č. 563/2004
Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a § 4
vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických
pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických
pracovníků, pouze v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků. Předmětné studium nemohou tedy realizovat jiné subjekty
než zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, která dle
§ 115 zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zajišťují další
vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení,
poskytují školám a školským zařízením poradenství v otázkách metodiky
a řízení škol a školských zařízení a dále zprostředkovávají informace
o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinaci
podpůrných činností pro školy a školská zařízení, rozvojových programů
a dalších akcí. Dle § 7 odst. 5 školského zákona jsou jedním z druhů
školských zařízení.
Základní norma zdravotnických znalostí pro pedagogické pracovníky
Téma první pomoci pro pedagogické pracovníky je standardizováno tak,
že je třeba použít ustálený název pro vzdělávací program tohoto typu,
a to Základní norma zdravotnických znalostí pro pedagogické pracovníky.
Stanovená hodinová dotace je minimálně 20 hodin, s podílem cca 50%
praxe a 50%.
Instruktor školního lyžování
V případě instruktorských kurzů pro oblast školního lyžování (využití
pouze ve školách a školských zařízeních, ne pro účely lyžařských škol
v lyžařských střediscích či pro účely vydávání jakéhokoliv
živnostenského oprávnění v oblasti lyžování) je název programu „Instruktor
školního lyžování" s doporučenou hodinovou dotací 50 hodin. (Program s
názvem Instruktor lyžování je program akredituje odboru sportu MŠMT a
hodinová dotace je 150 vyučovacích hodin.) Pro kurzy instruktorů
dalších sportovních aktivit je pak hodinová dotace stanovena od 40 do
56 hodin. Pro doškolovací instruktorské kurzy pak 20 -25 hodin.
Vzdělávací programy výuky cizích jazyků v systému DVPP
Cílem akreditovaných programů DVPP, je získat či rozvíjet u
pedagogických pracovníků kompetence, které směřují ke zkvalitnění
výchovně vzdělávacího procesu - tedy ve prospěch žáků.Při sestavování
vzdělávacího programu je nutné na tuto zásadu myslet a vzdělávací
program v tomto směru i tematicky zaměřit (MŠMT doporučuje konzultaci
s vedením škol), seznámení s metodikou výuky cizího jazyka je
samozřejmou součástí programu. Pro jazykové vzdělávací programy nejsou
stanoveny standardy, ale důležitou informací je při sestavování
žádosti o akreditaci uvedení klasifikace vstupních předpokladů a
výstupních znalostí podle evropského referenčního rámce pro cizí
jazyky (SERR).
Vzdělávací programy s využitím IT
U vzdělávacích programů vztahujících se k ICT je vždy třeba
konkretizovat materiální a technické zabezpečení (počet PC,
interaktivních tabulí , využívaný software...) vzhledem k počtu
účastníků a vzdělávacímu cíli konkrétní akce. Častým nedostatkem je
disproporce mezi časovou náročností stanoveného cíle vzdělávacího
programu (naučí se, procvičí , vytvoří…) a nepřiměřeně nízkou uváděnou
hodinovou dotací. Jde-li o procvičení či ovládnutí nějaké dovednosti,
je nutné zajistit, aby každý účastník měl k dispozici samostatný PC, a
v žádosti to uvést.
Vzdělávací oblasti, jimž akreditaci v systému DVPP udělit nelze
Předmětem vzdělávání v rámci systému DVPP nejsou:
*
Oblasti pedagogické diagnostiky - patří do oblasti mimo kompetence
pedagogických pracovníků (např.: psychologický rozbor dětské
kresby či rozbor písma)
*
Terapie - s výjimkou terapií stanovených vyhláškou č. 72/2005 Sb.,
o poskytování poradenských služeb ve školách a školských
zařízeních (např. arteterapie, muzikoterapie), avšak pouze pro
psychology či speciální pedagogy.
*
Masáže - nepatří do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
neboť není součástí výchovy a vzdělávání, které pedagogičtí
pracovníci vykonávají.
*
Čeština pro cizince - nelze akreditovat v systému DVPP, neboť
znalost českého jazyka a zkouška z Čj pro pedagogické pracovníky -
cizince, není součástí odborné kvalifikace, ale je jedním z
předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka. Specifika
výuky češtiny pro učitele českého jazyka, kteří učí žáky-cizince,
lze ale zařadit do DVPP.
*
Lektorské dovednosti – kompetence nesměřují prioritně do kvality
výchovně vzdělávacího procesu pedagogických pracovníků.
54