Stručné Netechnické Shrnutí Údajů Uvedených V Žádosti Elektrárna

stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti ===================================================== elektrárna hodonín - organizač

Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti
=====================================================
Elektrárna Hodonín - organizační jednotka akciové společnosti ČEZ - má
instalovaný výkon 105 MW a sestává se ze 2 bloků o výkonu 1x55 MW a
1x50 MW ve sběrnicovém uspořádání.
EHO je umístěna v blízkosti pravého břehu řeky Moravy, její vody jsou
využívány v technologickém procesu výroby elektřiny a tepla. Areál EHO
je situován na jižní straně města Hodonín a na své severní a východní
straně EHO bezprostředně navazuje na občanskou a průmyslovou zástavbu.
Elektrárna Hodonín je elektrárna s průtočným chlazením umístěná v
katastru okresního města Hodonín: č. 640 417 (průmyslová zóna).
EHO byla postavena v letech 1954 - 1959 v návaznosti na ložiska
lignitu a jeho těžbu v blízkých Šardicích, Ratíškovicích, Dubňanech a
Mikulčicích. Byla osazena čtyřmi kondenzačními TG a osmi práškovými
kotli 8 x 135 t h-1. Celkový instalovaný el. výkon byl 210 MW.
Původní výrobní technologické zařízení (TG 2 a K 1 - 8, chemická
úprava vody a hydraulické odstruskování) bylo zlikvidováno a nahrazeno
technicky, ekonomicky a ekologicky dokonalejší technologií, a to TG 3
(r.v. 1996) o výkonu 50 MW a TG 4 (r.v. 1980) o výkonu 55 MW - oba s
regulovanými odběry pro teplárenství a dvěma konstrukčně shodnými
fluidními kotli s odsířením pomocí aditiv přidávaných do cirkulující
fluidní vrstvy - každý o parním výkonu 170 t.h-1. TG 1 byl zrušen. Pro
případ havárie hlavního výrobního zařízení byl vybudován havarijní
kotel HK na lehký topný olej o parním výkonu 20 t.h-1, který je
napojen přímo do sekundárního rozdělovače RCHS pro teplárenskou síť.
Dále byla vybudována nová chemická úpravna vody, kompresorová stanice,
sklad lehkého topného oleje (LTO) a sila na úletový popílek, ložový
popel a vápenec včetně mísící stanice popele. Lignit je dovážen
železničními vagóny typu WAP z posledního otevřeného dolu
Moravsko-slovácké lignitové pánve v Mikulčicích.
Pára pro teplofikaci je vyvedena do teplofikační sítě prostřednictvím
sekundárního rozdělovače redukční a chladicí stanice.
Z EHO vede horkovod do Holíče na Slovensku. EHO je jediným vývozcem
tepla v ČR v rámci ČEZ.
Veškerá doprava pevného paliva je realizována po železnici. Vyklápění
vozů se provádí v čelním výklopníku nebo v hlubinném výklopníku. Uhlí
je odtud dopravováno pásy na skládku uhlí (kapacita 100 000 t) nebo
přímo do zásobníků uhlí (bunkrů).
Každý kotel má čtyři železobetonové zásobníky uhlí o obsahu 160 t
uhlí. Z těchto zásobníků je surové palivo dopravováno do kladivových
drtičů uhlí dvěmi uhelnými linkami. Na uhelných linkách je instalováno
odprašovací zařízení na odsávání uhelného prachu. Na jednom fluidním
kotli jsou instalovány dva drtiče uhlí o výkonu 70 tun uhlí za hodinu.
Vstupní zrnitost uhlí do drtiče je 0 - 50 mm, výstupní zrnitost je 0 –
12 mm.
Drcené uhlí propadává rošty a je přepravováno dvěmi uhelnými linkami
do rotačních podavačů před kotlem. Délka dopravníků je 16,0 m a
jmenovitý výkon 70 t/h. Dopravní cesty jsou opatřeny odsávacím
zařízením prachu.
Pro zapálení a stabilizaci fluidních kotlů a jako palivo pro havarijní
kotel je používán lehký topný olej.
Pro spoluspalování s uhlím do fluidních kotlů se také používá biomasa
zatím ve formě nekontaminovaných dřevních štěpků a obilných otrub, na
které má EHO povolení pro trvalé spalování a to v množství 7 t/h otrub
pro jeden kotel a 25 % tepelného příkonu kotle dřevní štěpky. V
budoucnu se počítá i s dalšími komoditami.
Kotle FK 1 a FK 2 jsou fluidní kotle s cirkulující vířivou vrstvou.
Kotle jsou identické, se samostatným odlučovacím zařízením
(elektrostatické odlučovače), včetně jejich zaústění do samostatného
komínu.
Spalování paliva probíhá ve fluidní vrstvě při teplotě 820 – 850 oC.
Spaliny vstupují do dvou paralelních odlučovacích cyklónů. V cyklónech
se odlučuje popílek ze spalin a vrací se zpět přes sifony do ohniště
Z konvekčního tahu vstupují spaliny do dvou paralelních
elektrostatických odlučovačů. Odtud jsou dopravovány jedním axiálním
spalinovým ventilátorem do stávajícího komína.
Havarijní kotel HK - Jedná se o vodotrubný OKP 25, dvoububnový kotel
na lehký topný olej. Havarijní kotel je provozován méně než 700 h/rok.
Omezování emisí znečišťujících látek:
TZL – tuhé znečišťující látky jsou odstraňovány pomocí
elektrostatických odlučovačů popílku.
K zachycení SO2 se používá vápenec, který se dávkuje přímo do
fluidního lože kotlů.
Emise NOx jsou ovlivněny teplotou ve fluidním loži. Regulací teploty
ve spalovací komoře jsou téměř vyloučeny emise termického oxidu
dusíku, který vzniká při teplotách nad 1200 0C ze vzdušného dusíku.
Jmenovitá teplota fluidního lože je 850 0C.
Pro minimální množství vznikajících emisí CO je nutno udržet ve
správných relacích poměry přiváděného vzduchu, aditiva, množství
paliva a inertního materiálu.
Technologické výstupy:
Při spalovacím procesu dochází ke vzniku popele, a to ložového a
úletového. Tyto vedlejší energetické produkty jsou skladovány v silech
na míchacím centru a je s nimi nakládáno dle zákona o odpadech:
- samostatný ložový a úletový popel je předáván firmám k využití
- směs ložového a úletového popele - stabilizát - je předáván firmám k
využití, větší část produkce je využívána na krajinotvorbu složiště
Zbrod.
Měření emisí:
Kontinuální měření emisí - Oba fluidní kotle jsou vybaveny
kontinuálním měřením tuhých znečišťujících látek, plynných emisí (SO2,
NOx, CO), kyslíku a teploty.
Jednorázové měření – kotel HK 9 - je provozován jako kotel havarijní v
době výpadku či odstavení fluidních kotlů. Provozní doba HK v
kalendářním roce nepřekračuje 700 hodin. ČIŽP OI Brno stanovila ve
smyslu § 7 odst. 11 vyhlášky č. 356/2002 Sb. individuální měřící plán
pro zjištění emisí jednorázovým měřením, a to s lhůtou jednorázového
měření 1 x za 3 roky. Měření provádí autorizovaná firma, protokoly
jsou uloženy u ekologa EHO.
Vodní hospodářství:
Hlavní částí vodního hospodářství jsou vtokový objekt, přívodní a
odpadní kanály, filtrační stanice a chemická úpravna vody.
Chladící voda přitéká z řeky Moravy otevřeným přívodním kanálem přes
hrubé a jemné česle do společné jímky ve vtokovém objektu. Nepotřebná
voda odtéká jalovým odpadem do městského ramene Salajka.
Voda, prošlá česlicemi vtokového objektu, se již bez další úpravy
používá ke chlazení kondenzátorů TG.
Voda určená k další úpravě je z jímky ve filtrační stanici čerpána a
tlačena přes kontinuální filtry do zásobních nádrží. Odtud je převážné
množství vody vedeno potrubím do chemické úpravny vody, kde se
postupným čířením, filtrací a demineralizací vyrobí ze surové vody
demivoda.
Odpadní voda z chlazení turbogenerátorů je odváděna do ramene řeky
Moravy - Salajky, kde se spojuje s vodou z jalového odpadu.
Na základě rozhodnutí o vypouštění odpadních vod je povoleno
vypouštění oteplené odpadní vody z elektrárny do městského ramene
Salajka. Teplota vody v Salajce nesmí po smíšení s odpadní oteplenou
vodou přesáhnout 26°C. Tato teplota je v letních měsících kontinuálně
měřena v Salajce.
Odpady:
Odborné nakládání s odpady v EHO je v souladu s platnou legislativou v
oblasti odpadového hospodářství a je zajišťováno prostřednictvím
odborně způsobilé osoby - odpadového hospodáře.
Na zařízení se provádějí pravidelné pochůzky a dále kontroly na
vyžádání operátorů.
Zjištěné závady se likvidují v rámci běžné údržby neprodleně po
vybočení předepsaných hodnot nebo při nejbližší vyžádané odstávce
kotle.
Plánované opravy na kotlích: běžná oprava se provádí zpravidla v
jednoletých cyklech, generální oprava se provádí zpravidla v
šestiletých cyklech.
Postup likvidace úniku závadných látek je stanoven v Havarijním plánu
pro případ havárie na povrchových nebo pozemních vodách a v bodu č. 8
identifikačního listu nebezpečného odpadu (opatření při nehodách,
haváriích a požárech).
Elektrárna Hodonín má stanovenou politiku životního prostředí, která
je v souladu s Politikou Úseku klasická energetika v ochraně životního
prostředí a je součástí plnění požadavku 4.2. normy ČSN EN ISO 14001
na systém řízení ochrany životního prostředí (EMS).