ZÁJMENA PŘIVLASTŇOVACÍ Předmět Český Jazyk Ročník 9 (kvarta) Anotace

zájmena přivlastňovací předmět: český jazyk ročník: 9. (kvarta) anotace: pracovní list sloužící k opakování, procvičování učiva mor

ZÁJMENA PŘIVLASTŇOVACÍ
Předmět: český jazyk
Ročník: 9. (kvarta)
Anotace: pracovní list sloužící k opakování, procvičování učiva
morfologie – zájmena přivlastňovací; lze vytisknout nebo vyplňovat
elektronicky; obsahuje řešení
Klíčová slova: zájmena přivlastňovací, spisovný tvar
Datum: 11. 10. 2012
Škola: Gymnázium Jana Opletala Litovel, Opletalova 189 Litovel
ZÁJMENA PŘIVLASTŇOVACÍ
1) Doplňte vhodná přivlastňovací zájmena. Kde je to možné, uveďte více
řešení.
Chalupa patří babičce, je ____________________. Patří dědečkovi, je
_____________. Patří mně, je __________________. Patří tobě, je
______________________. Je to dítěte, je to ________________. Ukazuji
na Petrovo okno, je to _________________ okno. Auto patří nám, je to
___________________ auto.
2) Od osobních zájmen tvořte vhodné tvary zájmen přivlastňovacích.
Setkání s (ty) _____________________ spolupracovníkem bylo pro mne
inspirativní. Rádi by využili (ty) ______________________ znalostí pro
svou další činnost. Vzali jsme (on) _________ sestru a (ona) _________
bratra do kina.Viděli jste (ona) __________ výstavu? Zavolej (já)
_________ matce nebo (já) _________ otci. Pozdravuji (ty) _________
sourozence, (ty) ___________ rodiče a přítele.
3) Doplňte správný tvar zájmena v závorce. Použijte ukazovací zájmeno.
Bez (vaše) _____________ pomoci bychom se s tak náročným úkolem těžko
potýkali. Pro (naše) ______________ kamarádku to byl výjimečný
zážitek. O (naše) ______________ spolužačku se doopravdy nemusíme bát.
Těším se na (vaše) __________________ noční hru. U (naše) ____________
vrat zastavilo cizí auto. Ve (vaše) ________________ kuchyni krásně
voní bylinky. K (vaši - rodiče) __________________ jezdíte každý den?
Dejte prosím večer (naše) _______________ koťatům mléko. S (náš)
___________________ psem je legrace. Nad (naše) _____________ jabloní
létá papírový drak. Černý kos usedl na (naše) __________________
jabloň. Hraje fotbal za (naše) _________________ školu. Za (naše)
________________ školou je rozlehlé sportoviště. V (naše)
_____________________ škole je nový spolužák. Přijď odpoledne před
(naše) _________________________ školu. Udělali to s (naše)
_____________________ svolením, o (jejich) _________________ záměru
jsme věděli. (Naši) ____________________ rodičům se představení v
divadle velmi líbilo.
4) Doplňte správně jejich a jejích. Použijte ukazovací zájmeno.
Pod ____________ oknem rostou kateřinky. Borovice šuměly a v
________________ korunách našli útočiště lesní ptáci. Lehl si pod
jednu z borovic a hleděl do ________________ větví. Často jezdil do
Prahy a toulal se v __________________ ulicích. Sousedé nás hubovali,
protože náš pes Brok běhal po _______________ zahradě, na
______________ záhoncích nadělal mnoho škody.
5) Podtrhněte větný celek, v němž přivlastňuje podmět. Má s touto
skutečností nějakou souvislost užití zájmena svůj? Vysvětlete.
Mám ráda svoji babičku. Doneseš mi můj sešit? Půjčíš mi svůj sešit?
Kamarádka čekala na svého přítele. Ještě jsem ho neviděla, jsem na
jejího přítele zvědavá.
6) Rozhodni, kam patří jen zájmeno svůj.
Prosím tě, dej si ty peníze do své/tvé peněženky. Můžu si schovat
peníze do své/tvé tašky? Vidím tvoji sousedku každé ráno, když
doprovází její/svoji maminku na procházku. Všichni se posaďte na
vaše/svá místa a otevřete si vaše/svoje sešity. On tomu opravdu
rozumí, je to velký odborník, prostě je to člověk na svém/jeho místě.
Honza pobíhal po nádraží a nemohl najít jeho/svůj kufr. Jana si v
jejím/svém pokoji udržuje pořádek, neustále uklízí. Každá maličkost v
bytě má mít její/své místo. Objasni mi svůj/tvůj postoj. Můžeš mi
prosím tě vysvětlit tvoje/svoje chování?
7) Doplňte tvary přivlastňovacích zájmen můj nebo svůj.
_______________ práci jsem konal dobře a rád. _______________ pracovní
doba začínala v šest hodin ráno a trvala do čtyř hodin odpoledne. Ze
______________ peněz jsem financovala celou domácnost, ostatní výdaje
platil ________________ manžel. Jezdectví bylo to jediné příjemné
vytržení z _________________ každodenní namáhavé práce. Sotva jsem
přišla z práce, pustila jsem se do _________________ nejmilejší
činnosti.
ZÁJMENA PŘIVLASTŇOVACÍ - ŘEŠENÍ
1) Doplňte vhodná přivlastňovací zájmena. Kde je to možné, uveďte více
řešení.
Chalupa patří babičce, je její. Patří dědečkovi, je jeho. Patří mně,
je můj/moje. Patří tobě, je tvůj/tvoje. Je to dítěte, je to jeho.
Ukazuji na Petrovo okno, je to jeho okno. Auto patří nám, je to naše
auto.
2) Od osobních zájmen tvořte vhodné tvary zájmen přivlastňovacích.
Setkání s (ty) tvým spolupracovníkem bylo pro mne inspirativní. Rádi
by využili (ty) tvých znalostí pro svou další činnost. Vzali jsme (on)
jeho sestru a (ona) jejího bratra do kina.Viděli jste (ona) její
výstavu? Zavolej (já) mojí matce nebo (já) mému otci. Pozdravuji (ty)
tvé sourozence, (ty) tvé rodiče a přítele.
3) Doplňte správný tvar zájmena v závorce. Použijte ukazovací zájmeno.
Bez (vaše) (té) vaší pomoci bychom se s tak náročným úkolem těžko
potýkali. Pro (naše) (tu) naši kamarádku to byl výjimečný zážitek. O
(naše) (tu) naši spolužačku se doopravdy nemusíme bát. Těším se na
(vaše) (tu) vaši noční hru. U (naše) (těch) našich vrat zastavilo cizí
auto. Ve (vaše) (té) vaší kuchyni krásně voní bylinky. Pod (jejich)
jejich oknem (pod oknem těch) rostou kateřinky. K (vaši - rodiče)
(těm) vašim jezdíte každý den? Dejte prosím večer (naše) (těm) našim
koťatům mléko. S (náš) (tím) naším psem je legrace. Nad (naše) (tou)
naší jabloní létá papírový drak. Černý kos usedl na (naše) (tu) naši
jabloň. Hraje fotbal za (naše) (tu) naši školu. Za (naše) (tou) naší
školou je rozlehlé sportoviště. V (naše) (té) naší škole je nový
spolužák. Přijď odpoledne před (naše) (tu) naši školu. Udělali to s
(naše) (tím) naším svolením, o (jejich) (tom) jejich záměru jsme
věděli. (Naši) (těm) našim rodičům se představení v divadle velmi
líbilo.
4) Doplňte správně jejich a jejích. Použijte ukazovací zájmeno.
Pod jejich oknem (pod oknem těch) rostou kateřinky. Borovice šuměly a
v jejích korunách (v korunách těch borovic) našli útočiště lesní
ptáci. Lehl si pod jednu z borovic a hleděl do jejích větví (větví té
borovice). Často jezdil do Prahy a toulal se v jejích ulicích (v
ulicích té Prahy). Sousedé nás hubovali, protože náš pes Brok běhal po
jejich zahradě (po zahradě těch sousedů), na jejich/jejích záhoncích
nadělal mnoho škody (na záhoncích těch sousedů/na záhoncích té
zahrady).
5) Podtrhněte větný celek, v němž přivlastňuje podmět. Má s touto
skutečností nějakou souvislost užití zájmena svůj? Vysvětlete. (Po
přivlastňuje – svůj)
Mám ráda svoji babičku (já). Doneseš mi můj sešit? Půjčíš mi svůj
sešit? (ty) Kamarádka čekala na svého přítele. Ještě jsem ho neviděla,
jsem na jejího přítele zvědavá.
6) Rozhodni, kam patří jen zájmeno svůj.
Prosím tě, dej si ty peníze do své/tvé peněženky. Můžu si schovat
peníze do své/tvé tašky? Vidím tvoji sousedku každé ráno, když
doprovází její/svoji maminku na procházku. Všichni se posaďte na vaše/svá
místa a otevřete si vaše/svoje sešity. On tomu opravdu rozumí, je to
velký odborník, prostě je to člověk na svém/jeho místě. Honza pobíhal
po nádraží a nemohl najít jeho/svůj kufr. Jana si v jejím/svém pokoji
udržuje pořádek, neustále uklízí. Každá maličkost v bytě má mít její/své
místo. Objasni mi svůj/tvůj postoj. Můžeš mi prosím tě vysvětlit tvoje/svoje
chování?
7) Doplňte tvary přivlastňovacích zájmen můj nebo svůj.
Svoji práci jsem konal dobře a rád. Má/jeho/její/jejich pracovní doba
začínala v šest hodin ráno a trvala do čtyř hodin odpoledne. Ze svých
peněz jsem financovala celou domácnost, ostatní výdaje platil můj
manžel. Jezdectví bylo to jediné příjemné vytržení z
mé/její/jeho/jejich každodenní namáhavé práce. Sotva jsem přišla z
práce, pustila jsem se do své nejmilejší činnosti.
Seznam použité literatury
ČERVENÁ, V. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s dodatkem
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyd. 2.,
opr. a dopl., Dotisk 2001. Praha: Academia, 1998, 647 s. ISBN
80-200-0493-9.
HAVRÁNEK, Bohuslav a Alois JEDLIČKA. Stručná mluvnice česká. Vyd. 26.
Praha: Fortuna, 2002, 246 s. ISBN 80-716-8555-0.
HUBÁČEK, Jaroslav a Jana SVOBODOVÁ. Čeština pro učitele. Vyd. 2. S.l.:
Vade mecum, 1998, 303 s. ISBN 80-860-4130-1.
KRAUSOVÁ, Z a kol. Český jazyk 9 pro základní školy a víceletá
gymnázia. 1. vyd. Nakladatelství Fraus, s.r.o. Plzeň, 2009, 136 bar.
s. ISBN 978-80-7238-778-6.
MARTINEC, Ivo, Jana Marie TUŠKOVÁ a Ludmila ZIMOVÁ. Mluvnice: učebnice
českého jazyka pro střední školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009, 264 s.
ISBN 978-807-2387-793.
MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd.
Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1.
Pravidla českého pravopisu. 1. vyd. V Brně: Lingea, 2008, 895 s. ISBN
978-80-87062-47-0.
STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk pro 6. ročník základní školy a pro
odpovídající ročník víceletých gymnázií. 2. vyd. Praha: SPN -
pedagogické nakladatelství, 2001, 174 s. ISBN 80-723-5148-6.
STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk pro 7. ročník základní školy a pro
odpovídající ročník víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN -
pedagogické nakladatelství, 1997, 191 s. ISBN 80-859-3770-0.
STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk pro 8. ročník základní školy a pro
odpovídající ročník víceletých gymnázií. 2. vyd. Praha: SPN -
pedagogické nakladatelství, 2000, 188 s. ISBN 80-723-5126-5.
STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk pro 9. ročník základní školy a pro
odpovídající ročník víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN -
pedagogické nakladatelství, 1996, 182 s. ISBN 80-859-3735-2.
SVOBODOVÁ, Jana. Průvodce českou interpunkcí. Vyd. 1. Česká republika:
Vade mecum bohemiae, 2003, 133 s. ISBN 80-860-4131-X.
6