název služby: asistenční služby nevidomým standard č. 1 – veřejný závazek asistenční služby nevidomým § 42 zákona č. 108/2006 sb.

Název služby: Asistenční služby nevidomým
Standard č. 1 – Veřejný závazek
Asistenční služby nevidomým
§ 42 Zákona č. 108/2006 Sb.
průvodcovská a předčitatelská služba
číslo registrace 7053308
Standard č. 1
Veřejný závazek
TyfloCentrum Brno, o. p. s.

Evidence procesu přípravy a schvalování:
Vydáno dne:
Platné od:
Zpracoval/a
Schválil/a
1. 4. 2020
1. 4. 2020
Mgr. Šárka Dudová
RNDr. Hana Bubeníčková,
OBSAH
Název kapitoly číslo stránky
Věková kategorie uživatelů 4
Komu služby neposkytujeme 4
Ukazatele naplňování cílů 5
Uplatňování pravidel pro předcházení předsudků 8
Poslání služby
==============
Asistenční služby nevidomým pomáhají nevidomým a slabozrakým lidem při
obstarávání jejich osobních záležitostí, které nejsou schopni v
důsledku zrakového postižení sami bez pomoci zvládnout.
Cílová skupina
==============
1.
Osoby se zrakovým postižením.
2.
Osoby s kombinovaným postižením - jedná se o osoby s více vadami,
z nichž jedna je těžké zrakové postižení, služby jsou určeny ke
kompenzaci zrakového postižení/služby jsou určeny k řešení
nepříznivé sociální situace vzniklé v důsledku zrakového postižení.
Věková kategorie uživatelů
--------------------------
*
dorost (16 – 18 let)
*
mladí dospělí (19 – 26 let);
*
dospělí (27 – 64 let);
*
mladší senioři (65 – 80 let);
*
starší senioři (nad 80 let).
Komu služby neposkytujeme
-------------------------
*
osobám bez zrakového postižení;
*
osobám s dalším postižením či poruchou chování, které znemožňuje
domluvu a poskytování služby (např. těžké mentální postižení,
těžké duševní onemocnění);
*
osobám, které vykazují závažné známky agresivního chování vůči
sobě nebo okolí (např. v případě autismu nebo jiných postižení
nebo onemocnění);
*
osobám, které kromě těžké zrakové vady mají těžké pohybové omezení
(např. během pohybu potřebují oporu jiné osoby či významnou
fyzickou pomoc jedné nebo více osob);
Závažnost kombinovaného postižení a vhodnost poskytování služby bude
řešena při osobním jednání s pověřeným pracovníkem.
Asistenční služby jsou poskytovány osobám s hluchoslepotou
znemožňující domluvu a realizaci služby pouze v případě, že si zajistí
tlumočníka.
Asistenční služby poskytujeme osobám se zrakovým postižením pouze v
případě, že jsou schopny se dorozumět českým, resp. slovenským
jazykem, případně pokud si zajistí tlumočníka.
Kapacita služby
===============
Maximální roční kapacita ambulantních služeb: 5 unikátních klientů
(dle rodného čísla).
Maximální roční kapacita terénních služeb: 60 unikátních klientů (dle
rodného čísla).
Cíle služby
===========
1.
Klient se dostane na místa, kam by se samostatně nedostal.
2.
Klient získává v průběhu služby informace o světě kolem sebe,
běžně vnímané zrakem.
3.
Klientovi je umožněn sociální kontakt s okolím, může žít život
běžným způsobem jako jeho vrstevníci, aktivně se na tom podílí a v
rámci svých možností jedná samostatně.
.
Ukazatele naplňování cílů
-------------------------
1.
Klienti se dostanou na místa, kam se samostatně nedostanou, např.
na nákup potravin, oblečení, procházku, návštěvu lékaře, úřadu
nebo kadeřníka.
2.
Klienti mají v průběhu poskytování služby zprostředkované
informace, které by běžně vnímali zrakem:
*
tištěné texty (např. cedule, nápisy, letáky, etikety výrobků,
noviny, formuláře aj.)
*
popis trasy a okolí (např. překážky na trase, popis architektury,
přírody, počasí, lidí, dění a věcí kolem)
*
detailní popisy objektů zájmu klienta (např. podrobný popis tvaru,
barev, provedení, materiálu aj. u výrobků, uměleckých děl, zvířat
a čehokoliv, co klienta zaujme)
3.
Snížení rizika izolace a sociálního vyloučení zajišťuje služba
podstatou své realizace (možnost sociálního kontaktu s pracovníkem
poskytujícím službu, dále kontakty v rámci jednání na úřadech,
využívání veřejných služeb, aj.).
*
Klient žije způsobem života jako jeho vrstevníci, např. zajišťuje
si běžné pochůzky (nákupy, lékař, úřady), chodí na procházky,
vyřizuje si běžné záležitosti (pošta, úhrady složenek, atd.),
dostává se do míst, kam potřebuje, atd.
Zásady, jimiž se řídíme
=======================
*
podpora samostatnosti - podpora osobní iniciativy a aktivního
zájmu klientů
*
respektování vlastní vůle klientů – služby jsou poskytovány s
úctou vůči uživatelům, usilují o zachování všech jejich práv a
důstojnosti.
*
individuální přístup - služby jsou poskytovány s ohledem na
individuální přání a potřeby uživatele (každý má klíčového
pracovníka, čerpá služby podle svých aktuálních potřeb, atd.)
*
profesionalita a odbornost – pracovníci jsou vzdělaní podle zákona
č. 108/2006 Sb., zákona o sociálních službách a dodržují
mlčenlivost o zjištěných skutečnostech uživatele;
Způsob poskytování služby
=========================
Služba je poskytována individuálně převážně terénní formou (tzn. -
venku, mimo zařízení poskytovatele nebo v domácnosti klienta),
případně ambulantně (v místě zařízení poskytovatele) dle potřeby
klienta.
Podmínky k uplatnění vlastní vůle uživatele
===========================================
Uživatel
1.
samostatně se rozhoduje o způsobu a rozsahu využívání asistenčních
služeb;
2.
může konkrétní domluvenou službu odmítnout nebo na čas přerušit
odebírání služby, či ji ukončit, a to bez udání důvodu. V případě,
že uživatel o službu znovu požádá, může mu být opět poskytnuta;
3.
má právo na změnu nebo odmítnutí pracovníka služby, který mu
nevyhovuje, pokud to umožňují podmínky ze strany organizace
(dostatek pracovníků, volná kapacita služby);
4.
je informován o všech možnostech, které služba nabízí, ale konečný
výběr jednotlivých úkonů služby a jejich rozsah určuje sám;
5.
určuje si konkrétní průběh služby (místo a čas srazu, délka úkonu,
náplň) podle smlouvy o poskytování služby a podmínek služby;
6.
je předem informován o ceně služby a způsobu úhrady a má právo na
základě těchto informací službu nepožadovat nebo odmítnout;
7.
dostává písemný doklad o časovém průběhu a ceně za službu a v
případě nesouhlasu má právo na vysvětlení od pracovníka služby,
příp. vedoucího služby;
8.
má právo si na průběh služby stěžovat nebo dávat podněty pro změnu
Ochrana uživatele před předsudky a negativním hodnocením
========================================================
Při poskytování služby se uživatelé setkávají s řadou předsudků a mýtů
ze strany vidící populace, vázaných k těžkému postižení zraku.
Pracovníci poskytovatele služby se v rámci výkonu služby i mimo ně
snaží zprostředkovat vidící veřejnosti reálný pohled na lidi s těžkým
zrakovým postižením, uvádět na pravou míru mýty a předsudky o jejich
možnostech, schopnostech a přístupu k nim. Pracovníci se doposud
setkali s níže uvedenými příklady.
Uplatňování pravidel pro předcházení předsudků
----------------------------------------------
Pracovníci jsou si vědomi, že to, jak mluví o lidech s těžkým zrakovým
postižením a jak s nimi jednají, vytváří pro veřejnost obecnou
představu o tom, jací lidé s těžkým zrakovým postižením jsou. Z tohoto
důvodu pracovníci postupují při nabourávání či odstraňování předsudků
podle níže uvedených doporučení.
Nejčastěji se setkáváme v praxi s těmito předsudky, proto s nimi
pracujeme v týmu a vysvětlení možného vlivu na klienta, možnosti
řešení a předcházení.
Pokud se setkáme s jiným předsudkem, budeme postupovat obdobně.
1. Předsudek / mýtus
Kdo chodí s bílou holí (příp. kdo nosí černé brýle), je úplně slepý
Vysvětlení, možný vliv na klienta
Veřejnost často chápe člověka s bílou holí jako úplně nevidomého. V
případě, že zjistí, že člověk se zrakovým postižením má zachované
zbytky zraku, může ho považovat za podvodníka. Většina zrakových vad,
při nichž je postižená osoba nucena využívat kompenzační pomůcky,
nemusí způsobovat úplnou ztrátou zraku. Příkladem může být tzv.
trubicové vidění, kdy je zrakové vnímání výrazně omezeno z hlediska
rozsahu zorného pole (omezení periferního vidění), zraková ostrost
však může být plně nebo částečně zachována. Slabozrací uživatelé
většinou používají bílou hůl jako signální nástroj – informují tak
okolí o svém zrakovém handicapu. Pro vidící může být matoucí, že hůl
použijí např. jen těsně před nástupem do prostředku hromadné dopravy.
Vidící tak na základě neznalosti mohou slabozrakého uživatele
považovat za podvodníka, což může vést až k agresivnímu jednání z
jejich strany.
Možnosti řešení, případně předcházení
Každý zaměstnanec organizace prochází teoretickým i praktickým
zaškolením v oblasti komunikace s osobami se zrakovým postižením.
Náplní tohoto školení je zejména předání informací o způsobu jednání s
člověkem se zrakovým postižením, specifikách zrakového postižení a
nácviku doprovázení nevidomých osob. Zaměstnanci získávají informace o
rozdílech mezi lidmi s různým stupněm postižení, aby nedocházelo k
obviňování z podvodu. Zaměstnanci jsou informováni, že nevidomý člověk
je samostatný a jedná sám za sebe. Kolegové si v rámci týmových porad
a interního vzdělávání předávají zkušenosti s předsudky ze strany
většinové veřejnosti vůči lidem se zrakovým postižením a vhodnými
reakcemi na ně při práci s konkrétním klientem i ve vztahu k
informování veřejnosti. V rámci prezentačních aktivit (besed, exkurzí)
organizace informuje veřejnost o specifikách osob se zrakovým
postižením s cílem vyvracet tyto předsudky.
2. Předsudek / mýtus
Ztráta zraku s sebou automaticky nese úplnou závislost na ostatních
Vysvětlení, možný vliv na klienta
Je řada oblastí, kde jsou osoby s těžkým zrakovým postižením nezávislé
na pomoci vidících. Účinnou formou podpory je zde využití
kompenzačních pomůcek. Lidé se zrakovým postižením se často setkávají
s přehnanou, neadekvátní péčí ze strany veřejnosti, kdy např.
prodavačka, úřednice nebo sestra u lékaře obtěžuje uživatele neustálým
nabízením pomoci, brání mu v aktivitách, které sama považuje pro
uživatele za nebezpečné, a to bez konzultace s ním (chůze po schodech,
placení apod.)
Důsledkem předsudku často veřejnost komunikuje s průvodcem, místo
uživatele. Např. při placení, objednávání, kontrole dokumentů, se
zaměstnanci služeb nesprávně obracejí na průvodce slovy: „Má pán
správné doklady?“ „Bude paní platit sama?“
Možnosti řešení, případně předcházení
V situaci, kdy se veřejnost obrací na průvodce místo samotného
uživatele, průvodce upozorní na skutečnost, že pouze doprovází zrakově
postiženého klienta, který jedná sám za sebe.
Průvodce odmítá převzít zodpovědnost za aktivity uživatele, které je
uživatel schopen zvládnout bez jeho pomoci.
Průvodce odmítá objednávat občerstvení za uživatele v restauraci; při
placení nemanipuluje s penězi uživatele, pokud si to uživatel sám
nevyžádá.
Průvodce podporuje přímou komunikaci mezi třetí osobou (pokladní,
číšník, prodavač, úředník atp.) a uživatelem.
3. Předsudek / mýtus
Ztráta zraku vede automaticky ke zlepšení ostatních smyslů.
Nevidomí mají hudební nebo absolutní sluch častěji než ostatní lidé.
Ztráta zraku vyvolává výjimečné schopnosti.
Vysvětlení, možný vliv na klienta
Ke zlepšení jiného smyslu může dojít vlivem častějšího používání, není
to ovšem změna ze dne na den a zlepšení nemusí přicházet u všech, je
to individuální.
Zejména u osob, které mají těžkou zrakovou vadu od narození nebo
útlého věku, jsou cíleně cvičeny ostatní smysly, které slouží jako
kompenzační činitele chybějícího zraku a umožňují zrakově postiženým
např. čtení Braillova bodového písma a usnadňují prostorovou
orientaci.
Někteří nevidomí využívají v životě také tzv. vyšší kompenzační
činitele, jako je např. paměť, pozornost, představivost, myšlení nebo
řeč. Během života se tyto schopnosti a vlastnosti cíleně procvičují,
neboť nevidomým osobám usnadňují orientaci, učení, komunikaci a
zapojují je tak do života okolní společnosti.
Možnosti řešení, případně předcházení
Uživatele motivujeme ve využívání nižších (sluch, čich, chuť, hmat) i
vyšších kompenzačních činitelů (paměť, prostorová orientace, apod.). V
rámci prezentačních aktivit (besed, exkurzí) organizace informuje
veřejnost o specifikách osob se zrakovým postižením s cílem vyvracet
tyto předsudky.
4. Předsudek / mýtus
Při hovoru s nevidomým bychom měli mluvit jednoduše, aby nám rozuměl.
Vysvětlení, možný vliv na klienta
Jen část lidí se zrakovou vadou má kombinované postižení, ačkoli v
případě některých zrakových vad mohou svým chováním působit jako, že
mají další kombinaci (např. u trubicového vidění různě kroutí hlavou,
aby viděli všude). Chybějící oční kontakt neznamená ztracení jakékoli
zpětné vazby od nevidomého člověka. Stále zůstává široká škála
verbální i neverbální komunikace – výraz tváře, gesta, slovní reakce.
Možnosti řešení, případně předcházení
Každý uživatel má zpracovaný individuální plán, kde jsou od uživatele
zjištěny případné další potíže (např. pohybové). V případě zjištěných
omezení je s klientem domluven postup pro vzájemnou komunikaci.
5. Předsudek / mýtus
S nevidomým bychom neměli mluvit o barvách a jiných zrakových vjemech.
Abychom ho neranili, měli bychom se také vyhnout obratům, jako je:
podívej se, uvidíme se, apod.
Vysvětlení, možný vliv na klienta
S nevidomým komunikujeme přirozeně, nevyhýbáme se popisům barev.
Nevidomý člověk běžně používá spojení jako např. „zítra se uvidíme“,
„viděl jsi ten film v televizi?“ Při popisu věcí běžně říkáme:
„podívejte se/ prohlédněte si“ a dáváme nevidomému předmět do
ruky/sáhnout si.
Možnosti řešení, případně předcházení
Při popisu věcí běžně říkáme: „podívejte se/ prohlédněte si“ a dáváme
nevidomému předmět do ruky/sáhnout si. Popis barev může být také
důležitý např. při nakupování oblečení, proto se uvádění barev
nevyhýbáme. Při popisování dbáme zásadám komunikace s člověkem se
zrakovým postižením (nepoužíváme pro popis ukazovací zájmena, např.
„tam vidím“, apod.)
6. Předsudek / mýtus
Kdo má bílou hůl, umí se díky ní dostat všude.
Vysvětlení, možný vliv na klienta
Technika orientace s bílou holí je dovednost, která se učí i v řádech
let. Každou trasu se přitom musí nevidomý učit zvlášť. Proto se učení
tras omezuje na pravidelně navštěvovaná místa (např. cesta do práce
nebo do supermarketu), na ostatní místa potřebují průvodce.
Možnosti řešení, případně předcházení
Schopnosti a dovednosti v oblasti prostorové orientace a samostatného
pohybu jsou u každého nevidomého jiné. Potřebu průvodce pracovník
nehodnotí, motivuje klienta k využití služeb Tyfloservisu, aby zvýšil
svoji samostatnost a nezávislost. Asistence probíhá dle objednávky
klienta.
7. Předsudek / mýtus
Nevidící nesledují filmy a nedívají se na televizi, nechodí do
divadla.
Vysvětlení, možný vliv na klienta
I nevidomí lidé sledují televizi, chodí do kina nebo do divadla. U
některých pořadů je možné využít tzv. audio popis, který pomáhá
nevidomému zorientovat se v ději a lépe porozumět zejména během scén,
kde se zrovna nemluví. Představení v divadle je však rozumné vybírat s
ohledem na zrakovou nedostatečnost, např. baletní vystoupení nebude
mít pro zrakově postiženého člověka velký přínos.
Možnosti řešení, případně předcházení
Průvodce vysvětlí, že uživatel má stejný zážitek z divadla a podobně
jako vidící, stačí mu zprostředkovat např. popis scény, vysvětlit děj
apod.

  • NET IONIC EQUATIONS NET IONIC EQUATIONS ARE USEFUL IN
  • CARTILLA DE INFORMACIÓN CUENTAS DE AHORRO SOLES (S) FECHA
  • CUANDO LOS EXTRAÑOS CONFÍAN EN ALLÁH ] ESPAÑOL –
  • APOYO A PROYECTOS DE DESARROLLO Y ACELERACIÓN DE TECNOLOGÍAS
  • BILIM VE TEKNOLOJI UYGULAMA VE ARAŞTIRMA MERKEZI FIZIK LABORATUVARI
  • INTRODUCTION ATHLONE INSTITUTE OF TECHNOLOGY RECOGNISES ITS OBLIGATION UNDER
  • 20122013 ÖĞRETİM YILI ERBAA ANADOLU ÖĞRETMEN LİSESİ ÇAĞDAŞ TÜRK
  • EMAE – EMPRESA METROPOLITANA DE ÁGUAS E ENERGIA SA
  • BAB I PENDAHULUAN A LATAR BELAKANG MASALAH BUDAYA PATRIARKHI
  • FLORIDA BOARD OF ACCOUNTANCY COMMITTEE ON CONTINUING PROFESSIONAL EDUCATION
  • ENTRADA SELLO DE LA OFICINA COMARCAL SELLO DE LA
  • GWALIOR SAHAKARI DUGDH SANGH MARYADIT GOLA KA MANDIR GWALIOR474005
  • 205 COMMON STRUCTURAL ELEMENTS COMMON STRUCTURAL ELEMENTS
  • VIERNES 9 DE AGOSTO DE 2019 DIARIO OFICIAL (PRIMERA
  • FONIATRAS OTORRINOLARINGÓLOGOS Y LOGOPEDAS DE TODA ESPAÑA SE REÚNEN
  • FUNDACJA INNOWACJI I ROZWOJU 02001 WARSZAWA AL JEROZOLIMSKIE
  • D R486MU R 616 ATTACHMENT TO PAGE  
  • EJERCITACIÓN METABOLISMO DE PROTEÍNAS 2 1 MARQUE LA RESPUESTA
  • MONTEVIDEO 18 DE DICIEMBRE DE 2018 VISTO ESTOS ANTECEDENTES
  • URGENTIES IN PALLIATIEVE ZORG – IN ANTWERPEN EN IN
  • THIRD WORLD NETWORK CDMWATCH THE CDM REDUCING GREENHOUSE
  • VEIKIAMOSIOS IR NEVEIKIAMOSIOS RŪŠIES DALYVIAI I SUSKLIAUSTUOSIUS VEIKSMAŽODŽIUS PAKEISKITE
  • LC16 LICENSING WAKEFIELD COUNCIL WAKEFIELD ONE PO BOX 700
  • CLIENT FRESH THYME CREATIVE DIRECTOR DANIELLE BEAL DESIGNERS HEATHER
  • PRESIDENCIA DE LA REPÚBLICA MINISTERIO DE EDUCACIÓN Y CULTO
  • M E M O R A N D U
  • COLEGIO SANTA TERESA CENTRODEPADESCSTGAMAILCOM SAN BERNARDO PLAN ANUAL CENTRO
  • FOR ALL MEMBERBANKS FROM SUZANNE I FELIX
  • REGIONAL FORESTERS STATION DIRECTORS AREA DIRECTOR IITF DIRECTOR DEPUTY
  • PRIJEDLOG AKTIVNOSTI ZA DJECU OD 4–7 GODINA