české země ve znamení gotického slohu gotika do čech přichází po roce 1230, v období vlády václava i. (vznikala ve francii od pol. 12.


ČESKÉ ZEMĚ VE ZNAMENÍ GOTICKÉHO SLOHU
Gotika do Čech přichází po roce 1230, v období vlády Václava I.
(vznikala ve Francii od pol. 12. století). Vyjadřovala filosofické a
teologické představy západního křesťanstva vrcholného a pozdního
středověku.
Raná (časná) gotika k nám proniká v 30. letech 13.st. a trvá zhruba do
poč. 14. století, kdy Václavem III. roku 1306 vymírají Přemyslovci. Je
ovlivněna cistercko-burgundskou gotikou, která se šířila z Burgundska
stavebními hutěmi mnichů cisterciáků. K nejvýraznějším znakům lze
zařadit: trojlaločný oblouk, náběžní štítky nad konzolami nebo
hlavicemi přípor, ústupkové portály, talířové patky a prstence, velké
okenní kružby.
Pro toto období je charakteristické organizované zakládání měst, hradů
a klášterů a stavění mostů. Mezi nejstarší památky patří kapitulní síň
kláštera v Oseku (kolem r. 1240), klášter a kostely klarisek Na
Františku v Praze (po 1233), kostel sv. Bartoloměje v Kolíně (po
1261), opatský chrám premonstrátů v Teplé (1. čtvrt. 13.st.), zbytky
opevnění a brány můžeme najít např. v Českých Budějovicích, Kolíně a
Brně. Cisterciáci trvali i nadále na strohosti svých domů a svatyní,
ale přijali zásadu odhmotnění, která je patrná ve Vyšším Brodu, ve
Zlaté Koruně nebo v kapli královského hradu Bezděz (kolem r. 1275). V
poslední třetině 13. st. byla postavena také Staronová synagoga, která
je dnes nejstarší stojící synagogou v Evropě. Na poč. 2. poloviny 13.
století vznikl náš nejstarší stojící most v Písku.
Vrcholná gotika se rozvinula (v letech 1310-1419) v období panování
Lucemburků. Přibližně po roce 1330 se vyvíjí odlišný český směr
gotiky. Je snaha vytvářet jednotný prosvětlený prostor, takže místo
baziliky vzniká síňový prostor a dvoulodí, ubývá architektonických
článků – žebra se zasekávají bez přípor a bez konzol do stěn nebo
oblých sloupků. Místo uzavřených klenebních polí se objevuje klenba
síťová parléřovského nebo milevského typu a z nich vytvořená klenba
obkročná. K lomenému oblouku přibývá půlkruhový a segmentový, v jeho
kružbách se objevují sférické trojúhelníky a čtyřúhelníky a plaménkové
motivy.
Královská města se už tolik nezakládají, jen ojediněle – např. 1348
Nové Město pražské, ale stavějí se zděné měšťanské domy, radnice,
kostely, mosty, hrady a na vsích tvrze. Za příklad nástupu vrcholné
gotiky lze uvést chrám kláštera v Sedlci u Kutné Hory (1280-1320).
Toto období asi nejlépe reprezentují chrám sv. Víta a kaple Všech
svatých (1370-1385) na Pražském hradě (huť Matyáše z Arrasu a Petra
Parléře), kostel sv. Bartoloměje v Kolíně, kamenný Karlův most v Praze
s mosteckou věží (od roku 1357), Hladová zeď či Emauzy.
Pozdní vladislavská gotika se rozvinula v období panování Vladislava
II. Jagellonského. Charakteristickými znaky pozdní gotiky jsou
přetínání profilů žeber a kružeb, oblouk záclonový a tzv. oslí hřbet,
šroubovité stáčení (tordování) sloupkových dříků, mělké výžlabky žeber
a sloupků. Obrazce klenby hvězdové a síťové jsou čím dál tím víc
ornamentální, jako nové přicházejí klenby kroužené s žebry
proplétajícími se v křivkách. Vzniká česká specialita – klenba
sklípková, která přetrvá až do renesance (vyskytuje se převážně v
jižních Čechách.)
Jako klasický příklad lze uvést Vladislavský sál na Pražském hradě,
severní opevnění Pražského hradu včetně Prašné a Bílé věže a
Daliborky, Prašnou bránu a dům U bílého koníčka. Asi nejvýraznější
církevní stavbou je troj či pětilodní katedrála a půdorysem latinského
kříže, která měla i funkci reprezentativní. Další asi nejčastější
církevní stavbou byl jednolodní kostel.
V literatuře jsou některá sídliště před 12. stoletím zvána městy, byly
to však jen osady a dvorce hustě soustředěné kolem hradišť. Teprve po
rozpadu knížecí hradské správy měly některé osady předpoklady stát se
městy nového plánovaného systému. Přemysl Otakar II. vytvořil základní
síť královských měst, vybudoval města jako opěrné strategické body při
pomezí sousedních států. Královská města navazovala na poměrně vyspělá
tržiště v předhradí knížecích hradů nebo na systém tržních vesnic mimo
opevněný areál hradu. Města byla přesně plánována. Městské jádro
zahrnovalo tržiště s přilehlými ulicemi a kostel se hřbitovem, což
bylo obehnáno hradbami. Mimo ně zůstávaly aglomerace tvořící
předměstí, které někdy byly zahrnuty do města při rozšiřování
hradebního pásma. Ve městě také nemohla chybět kašna, radnice, škola,
zbrojnice, solnice, masné a chlebné krámy, špitál a pokud bydlili ve
městech židé, mívali svou ulici nebo čtvrť – ghetto a hřbitov. Za
městem bývala katovna a šibenice. Za hradbami také stávaly mimoměstské
kláštery. V ideálním modelu se všechny ulice protínaly v pravých
úhlech a prostor uzavřený hradbami byl rozčleněn do čtyřúhelníků. U
nás lze na začátku 14. st. řadit k několika evropským městům jen Prahu
(zhruba 140 ha, z toho Staré Město 80 ha), ostatní města byla střední
nebo malá (Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Klatovy, Most,…).
Naše lokační (smluvně vysazená) města ze 13. st. mívají často
archeologicky doloženou hradbu až ze 14. st., zřejmě totiž byla
hrazena jednodušším způsobem. Při výstavbách zprvu docházelo k mnoha
provizoriím, a tak se jádra měst často posunovala. V průběhu 14. a 15.
st. byla většina našich měst topograficky dotvořena a bylo postaveno
nebo zdokonaleno jejich opevnění. Do měst se přenesla
politicko-správní funkce hradských obvodů, byla zde koncentrována
církevní správa a města přirozeně přebírala i kulturní funkci od
někdejších předměstských klášterů.
Za posledních Přemyslovců a s nástupem Jana Lucemburského na český
trůn přišli do měst lidé z ciziny a s nimi i jiné mravy a jiná móda
nežli ty, na které byli Češi odedávna zvyklí. Tyto novoty zasáhly
nejen družiny panovníků, ale i města a měšťany. Šlechtic nepracoval,
nehospodařil, jeho hlavním „zaměstnáním“ byl boj, cílem hojná kořist.
Osobní udatnost, odvaha a bojovnost, to byly „rytířské ctnosti“, které
doba u šlechtice uznávala a oceňovala, a ostatní muselo před tím
ustoupit. Plně platil názor, že otevřený boj mezi soupeři je svým
způsobem Boží soud, a vítěz byl vždy v právu, naproti tomu lest či
dokonce úkladná vražda byly ostře odsuzovány. Studia a školní vzdělání
u šlechtice byly považovány za úplnou zbytečnost, ne-li přímo za
pohanu. Vyznavačem rytířského způsobu života byl i král Jan. Dvorští
básníci ho považovali za vzor rytířství, obdivovali se mu a lichotili
mu.
Středověké vzdělání vynikalo univerzálností – na univerzitách se učilo
latinsky, mohli se vzdělávat lidé rozdílných mateřských jazyků a k
výuce bývaly používány tytéž pomůcky v Praze jako v Paříži, stejně tak
mohli studenti číst tutéž literaturu. Základní středověké vzdělání
bylo filologické, jeho smyslem bylo naučit žáky latině, vyšší vzdělání
pak bylo hlavně filosoficko-teologické. V roce 1348, kdy byla založena
pražská Univerzita Karlova, existovalo již množství univerzit v
Itálii, ve Francii, ve Španělsku a v Portugalsku. Na univerzitách
studovali hlavně synové zámožnějších měšťanů a chudší mládež z rodin
drobné venkovské šlechty, která stála o vyšší církevní kariéru nebo se
spoléhala na farářská obročí, k čemuž by se bez vzdělání nedostala.
Vyšší šlechta příliš o vzdělání nestála, ke kariéře ve vysokých
církevních obročí se mohli dostat díky prestiži svého rodu. V Praze
byly dvě světské fakulty – právní a lékařská, dále fakulta sedmera
svobodných umění (artistická f.) skládající se z trivia (gramatika,
rétorika a dialektika) a kvadrivia (aritmetika, geometrie, astronomie
a muzika), kterou museli studenti absolvovat před studiem na ostatních
fakultách, a fakulta teologická.
Trivium bylo základem studia na městských školách, jejichž úroveň byla
vyšší než na školách farních. Díky rostoucímu zájmu o vzdělání ve 14.
st. získali městské školy lidový charakter. Žáci se tu naučili číst,
psát, naučili se základům latiny a latinské konverzace, získali
předpoklady pro univerzitní studium.
V sochařství se projevuje zájem o studium přírody, reality – oslava
Boha prostřednictvím jeho díla, tj. pozemského života. Sochař přestává
být řemeslníkem, stává se umělcem v dnešním slova smyslu. Vzrůstá
zájem o figurální plastiku. Typické znaky gotického sochařství: volná
plastika nezávislá na ploše zdi, prohloubení plastičnosti, cit pro
objem, přirozené postoje a gesta, hlubší propojení výrazu a významu,
individualizace tváří, důraz na pojetí a zpracování drapérie.
Gotická malba podobně jako sochařství směřuje od stylizovaného
schématu k prohloubenějšímu zájmu o skutečnost. V Čechách vzniká jedna
z nejvýraznějších škol evropského malířství. V první pol. 14. st. se
rozvíjí lineárně narativní styl, který klade důraz na děj – častým
tématem jsou příběhy z bible, hlavně křížová cesta. V pol. 14. st. je
vystřídán dvorským slohem s příchodem tzv. putovních dvorských mistrů,
avšak u nás se objevuje silná protiváha v podobě Mistra Theodorika a
Mistra třeboňského oltáře. Kolem roku 1500 se nad evropský průměr
dostává Mistr litoměřického oltáře, jehož činnost spadá již do
rozhraní pozdní gotiky a renesance.
Gotika přinesla i rozvoj a zdokonalení uměleckých řemesel, zejména
zlatnictví, šperkařství a sklářské práce (relikviáře, monstrance,
poháry), zvonařství a ve zpracování textilu (pestrá oděvní tvorba).
3

  • CAPÍTULO 6 MERCADO DE DINERO – MERCADO DE INSTRUMENTOS
  • DIRECTIA PENTRU SPORT A JUDETULUI CONSTANTA CEI MAI BUNI
  • OVERSEAS STUDENTS AND LECTURERS HUESCA BUSINESS SCHOOL (UNIVERSITY OF
  • TIDAL WORK IN THAILAND OCEANOGRAPHIC DIVISION HYDROGRAPHIC DEPARTMENT ROYAL
  • ANEXO REGLAMENTO DE GESTIÓN DE
  • TRAINING PHONOLOGICAL AWARENESS IN CHILDREN WITH COCHLEAR IMPLANTS SUPERVISOR
  • QFW FOR FY 2020 石橋財団・国際交流基金 日本美術リサーチフェローシップ 申請要領 ISHIBASHI FOUNDATIONTHE
  • EXTRACTO CURRICULAR ROSA EMILIA ALCAYAGA TORO POETA PERIODISTA GRADUADA
  • WISDOT NATIVE AMERICAN TRACKING FORM WISCONSIN DEPARTMENT OF
  • LAE 6861~ ASSIGNMENT 3 NARRATIVE MEDIA AND TEACHING FILM
  • METALENGUAJE DISEÑO GRÁFICO INTEGRANTES LORENA VERDUGO JORGE FUENTEALBA CRISTIAN
  • INFORMATION TO BE FURNISHED BY AN URBAN COOPERATIVE BANK
  • POLIŢIA LOCALĂ A MUN DRĂGĂŞANI NESECRET NR … DIN
  • 8 ZARASŲ RAJONO SAVIVALDYBĖS TARYBA SPRENDIMAS DĖL ATLEIDIMO
  • CARL JUNCTION TEACHER’S ASSOCIATION SCHOLARSHIP (MSTA SCHOLARSHIP) AMOUNT 1000
  • SYNOPSE MATHEMATIK KLASSE 59 AUF GRUNDLAGE DES LEHRPLANS 2007
  • DÖNEM İZNİ BAŞVURU FORMU (TRANSKRIPT FORMA EKLENECEKTIR) …………………………… EABD
  • UNIVERSIDAD DEL NORTE INSTRUCTIVO IMPRIMIR VOLANTE DE PAGO DERECHO
  • PROBLEMA HI EVERYONE I AM A NEWBIE TO J2EE
  • HOW TO ENROLL YOUR STUDENTS IN SUCCESS MAKER IF
  • CONTRIBUCIONES ESCRITAS PREPARADAS PARA EL DÍA DE DISCUSIÓN GENERAL
  • MENYIASATI AKSES INTERNET DENGAN KENAIKAN TARIF TELKOM ONNO W
  • PROCEDURE NÅR PERSONALE BESKYLDES FOR TYVERI I BORGERENS HJEM
  • AUTOSHAPE 2 INFORMATION MEDIA LE 18 OCTOBRE 2012 LA
  • SELECT BIBLIOGRAPHY OF STUDIES ON THE HISTORY OF QUEBEC
  • LAW OFFICES VILLASECA ABOGADOS PATENTS TRADEMARKS COPYRIGHTS
  • FUNDACIÓN UNIVERSITARIA SAN MARTIN UNIVERSIDAD ABIERTA Y A DISTANCIA
  • A LAMPIRAN IN KEPUTUSAN KEPALA DINAS PENANAMAN MODAL
  • AKADEMI PARIWISATA NHI JALAN DR SETIABUDHI 186 BANDUNG
  • CHINA (UPDATE 25 NOV 05) REMARK FOR HONG KONG